Vědci odmítli zásahy proti kůrovci v srdci Šumavy

"Zasahovat proti kůrovci by se důsledně mělo na okrajích národního parku tak, aby se omezilo šíření kůrovce do čistě hospodářských lesů v okolí. Ve vlastním národním parku má smysl zasahovat jen velmi uvážlivě, pokud možno jiným než holosečným způsobem. A v jeho nejcennějších částech (v prvních zónách, v oblasti přirozeného výskytu smrčin) je jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný," píše ve zprávě, kterou Centrum zveřejnilo.Kindlmann dále uvedl, že populační exploze kůrovce je v přírodě normálním cyklickým jevem. Počty kůrovce se podle něj sníží, až mu dojde potrava a poté se obnoví také smrkové lesy. "Les může prakticky zmizet, ale pokud nebudeme zasahovat, tak se zase obnoví. Tam, kde byl holoseč, se obnovuje o mnoho hůře," řekl ekolog. Na rozšíření kůrovce má podle odborníka vliv počasí a zejména průmyslové emise, které oslabují stromy. Dodal, že zeleň pod znečišťujícími vlivy se nemusí regenerovat normální rychlostí a ohrožení kůrovcem by mohlo proto být větší.Využití insekticidů proti kůrovci je podle odborníků naprosto nevhodné. Insekticidy mohou podle biologů zabít i přirozené nepřátele tohoto brouka a ten se pak může přemnožit ještě více.Kindlmann mimo jiné připomenul, že Šumavský národní park je chráněn nejen zákony ČR, ale patří také do mezinárodní sítě Natura 2000, takže v případě výraznějších zásahů budou hrozit Česku vysoké finanční sankce od Evropské komise (EK). "Sankcí je několik druhů, my sami posíláme EK upozornění kvůli plánovanému kácení, protože význam Šumavy podle nás přesahuje rámec ČR," řekl Mediafaxu Kindlmann.Evropa by potom mohla podle odborníka rozhodnout, že Šumava již nebude splňovat podmínky národního parku. Pokud se tak stane, lidé na Šumavě přestanou dostávat dotace od EU. "Člověk, který obhospodařuje louku, která je mimo národní park, dostává 75 eur na jednotku. Pokud je ale v parku, dostává podle typu hospodaření 115, 200 nebo dokonce 400 eur na jednotku. A o to by mohli přijít."Kindlmann navíc zmínil fond profesora Fanty, který nabízí tři miliony eur za rozšíření bezzásahových oblastí.Kácení v nejvzácnějších oblastech propaguje nový ředitel Národního parku Jan Stráský s tím, že práce by měly začít do konce dubna. Stráský již předložil návrh na odlesňování Šumavy ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS). Proti holoseči se staví mnozí ekologové a vědečtí pracovníci.