Hnutí Duha ukončilo na příkaz soudu blokádu, kácení na Šumavě začalo

Modrava - Kácet se začalo v lokalitě Na Ztraceném u Ptačího potoka u Modravy v pondělí ráno, kde dosud snahy parku blokovali ekologičtí aktivisté. Okresní soud v Klatovech dal za pravdu Správě NP a CHKO Šumava a vydal předběžné opatření proti blokádě, řekl agentuře Mediafax mluvčí správy Pavel Pechoušek.

Podle soudního předběžného opatření se má Hnutí Duha zdržet jakéhokoliv organizovaného pohybu, pobytu a jiné činnosti v lesích na území NP Šumava. "Soud se tak ohradil proti aktivitám Hnutí Duha, které vedení parku brání v zásahu proti kůrovci. V lokalitě na Ztraceném začala Správa Národního Parku Šumava kůrovcem napadené stromy asanovat již v pondělí ráno," řekl Pechoušek.

Na místě zasahuje policie, kterou přivolal organizátor akce Mojmír Vlašín. "Ráno přijeli těžaři a začali kácet v bezzásahové zóně i přes naši snahu tomu zabránit. Stále považujeme tuto činnost za nelegální, proto jsem přivolal policii. Předběžné opatření soudu je určené Hnutí Duha a tomu je soud také doručí. Blokádu však neprovádí Hnutí Duha, ale lidé, kterým není osud Šumavy lhostejný. Těm soudní rozhodnutí nikdo nedoručil," tvrdí Vlašín.

Podle Vlašína soud rozhodl na základě lesního zákona, jehož platnost je ale v chráněném území omezena. "Nevím, jestli park tuto skutečnost soudu zamlčel, ale skutečnost, že námi bráněná lokalita leží v bezzásahovém pásmu parku, platnost lesního zákona omezuje. Stále tedy tvrdíme, že kácení v této zóně je nelegální," vysvětlil Vlašín.

Podle něj se také aktivisté snažili kontaktovat ředitele parku Jana Stráského, ale neúspěšně. "Nebere nám telefon. Chtěli jsme ho sem pozvat, aby nám objasnil legitimitu zásahu v bezzásahové zóně. Pokud by to udělal a přesvědčil nás, že je v právu, asi bychom se rozešli," doplnil Vlašín.

Správa parku je přesvědčena, že i opožděný zásah bude dostatečně účinný. "I když se začne se zpožděním kvůli blokádě, zásah bude dostatečně účinný. Kůrovec zatím vylétl jen z vrchních částí kmenů, 99 procent jeho populace se i díky špatnému počasí nevyrojilo. Počasí nám tak dalo několik dní pro zásah navíc," řekl v závěru uplynulého týdne mluvčí Pechoušek.

Policii zavolalo do lokality Na Ztraceném i vedení parku. "Dostali jsme takové oznámení, že na místě vyznačeném pro těžbu se vyskytují neoprávněně lidé, kteří těžařům brání v práci. Policie tyto lidi vykazuje z prostoru a jejich jednání posuzuje jako přestupek," řekla agentuře Mediafax mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová.

"Hnutí Duha své jednání ospravedlňuje ochranou přírody. Svým přístupem samo ale nerespektuje ani základní ochranné podmínky národních parků, kde je na celém území zakázáno táboření mimo ochranná místa vyhrazená orgánem ochrany přírody a pořádat a organizovat hromadné veřejné akce mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Nastávají tak škody na státním majetku a finanční újmy dodavatelů prací, kteří mají danou práci zadanou na základě platného zadávacího řízení. Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo poškození působení škodlivých činitelů na les, zejména při zvýšeném výskytu škodlivých činitelů provést nezbytná opatření. Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese, mimo jiné přemnožení škůdců, je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění všech následků," uvádí se v odůvodnění předběžného opatření.

Soud vzal za prokázané, že Hnutí Duha svojí činností prostřednictvím fyzických osob zabraňuje žalobci plnit povinnosti vyplývající ze zákona, zejména počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku, přírodě a životním prostředí.

Na nezákonnost jednání ekologických aktivistů upozorňoval již minulý týden ředitel parku Jan Stráský. Poukazoval na to, že svou přítomností v počtu několika desítek osob na území Národního parku Šumava v lokalitě na Ztraceném, porušilo Hnutí Duha základní ochranné podmínky NP Šumava tím, že tu pořádali hromadnou organizovanou akci, kterou blokáda bezesporu je. Na tu ale neměli udělenou výjimku ze Zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Tímto svým činem porušili zákon, za to ještě může Hnutí Duha hrozit pokuta až padesát tisíc korun," řekl Stráský.

Území Na Ztraceném patřilo sedmnáct let mezi zásahové zóny NP Šumava. "Nezodpovědným rozhodnutím předchozího vedení parku se dostalo do bezzásahové zóny. Současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ho opět vrátil do zásahového režimu, tam kde po celou dobu existence parku bylo a kam také patří," doplnil Stráský.

Jak už vedení Správy NP Šumava minulý týden avizovalo, výjimku z Natury 2000 nepotřebuje.

"Opačný dojem se snažilo u veřejnosti vzbudit Hnutí Duha a Strana zelených, která blokádu na Ztraceném pojala jako mediální prezentaci své strany, které již dlouhodobě klesají počty voličů. Výjimku ve smyslu Natury 2000 nepotřebujeme. Jde o běžné managementové opatření ochrany lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách, tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených. Zásah proti kůrovci má za cíl předejít mnohonásobně větším škodám v porostech navazujících. V lokalitě samotné zásahem rozhodně nedojde k nevratným škodám,“ říká náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.

„V případě zásahu proti kůrovci, tak jak ho má v plánu vedení Správy NP Šumava, nejde ani o koncepci ani o záměr podle paragrafu 45 Zákona o ochraně přírody a krajiny proto Park nepotřebuje naturové hodnocení,“ vyplývá z rozboru Petra Petržílka z advokátní kanceláře zaměřující se na obor životního prostředí.

Za ředitele Stráského se postavili starostové z Modravy, Srní, Kašperských Hor, Horní Plané, Kvildy, Stožce a Nové Pece.

Správa NP Šumava se také zásadně ohrazuje proti tvrzením, které se v médiích objevily o víkendu. „Nařčení, že by zaměstnanci firem, které pro nás pracují, úmyslně najížděli do aktivistů, jsou jen přitažlivým příběhem, které Hnutí Duha nabídlo médiím,“ tvrdí mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

Související

Více souvisejících

hnutí duha ,  soudy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy