Odborníci: Za katastrofu na Šumavě mohou konkrétní lidé

Když podle Šišáka před dvaceti lety Národní park Šumava vznikal, převzala jeho správa do rukou lesy rozsáhlé, hluboké a ekologicky cenné, zatímco nyní jsou v žalostném stavu a horní stromové patro je na značných rozlohách zcela zničené kůrovcovou kalamitou. Škody pak jdou do miliard korun."Nařízením vlády v roku 1993 měl racionální postup převést postupně šumavské lesy, z velké části uměle vytvořené a kulturní, v lesy přírodní, tehdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal hovořil o procesu trvajícím 200 let. Nestalo se tak, minulé vedení parku se zcela odchýlilo od nařízení a nyní je horní stromové patro zcela zničené kůrovcovou kalamitou. Kůrovec je však pouze důsledek chybných rozhodnutí lidí a institucí, konkrétní viníci by měli nést zodpovědnost," řekl Šišák.Když kůrovec zlikviduje původní genofond šumavského smrku, přeměnu šumavských lesů v původní porosty to přímo ohrozí. "Části odlesněných ploch hrozí půdní eroze a mohou tak místo lesů vzniknout kamenná moře. V části holin sice probíhá přirozené zmlazení, ale vyroste tu zase jen stejnověká smrková monokultura, kterou za 60 až 70 let čeká stejný osud, jako nynější šumavské lesy," tvrdí Šišák.Podle závěrů komise ze středečního jednání se také zcela opomněly připomínky místního obyvatelstva v obcích na Šumavě. "Troufám si říct, že v jiných zemích by se zodpovědné instituce k lidem v oblasti, o níž rozhodují, chovali zcela jinak, než u nás za posledních dvacet let," dodal Šišák s tím, že na připomínky samospráv při vzniku nového zákona o Šumavě by se měl brát odpovídající zřetel.Podle komise se silně podcenila ekonomická a sociální stránka fungování národního parku. "Rozloha sousedního národního parku Bavorský les je nižší, než je rozloha toho šumavského. Když Národní park Šumava vznikal, zazněl z bavorské strany argument, že na větší rozlohu parku v Bavorském není k dispozici dostatek peněz. Čas nám dal za pravdu v tom, že ekonomika šumavského parku nefunguje tak, jak by měla," doplnil Šišák.Zajímavé je podle Šišáka srovnání Šumavy a sousedního Českého lesa. "Ten má statut chráněné krajinné oblasti, lesy v něm jsou ve skvělé kondici, rozmanité s pestrou skladbou porostu. Nejsou v něm bezzásahové zóny, lesy nejsou zničené kůrovcem. Nelze vyloučit, že statut chráněné krajinné oblasti by pro šumavské lesy a lidi žijící v území parku byl lepší," sdělil Šišák.Řešení šumavské problematiky by podle Šišáka mohlo přinést urychlené přijetí kvalitně zpracovaného zákona o Šumavě. "Naše doporučení jsou taková, že by se mělo pokračovat v zásazích proti kůrovci, více by se měly vnímat připomínky k místním lidem a exaktní pravidla by se měla zapracovat do příslušného zákona," uzavřel Šišák.Podle náměstka ředitele NP Šumava Tomáše Faita je zásadním problémem Šumavy vytvoření bezzásahových zón. "Nejen rozdrobení zón, chybná zonace, ale existence bezzásahových zón samotná je chybou. Následek vidíme zřetelně, šumavské lesy jsou zničené a s takovým cílem jistě národní park nevznikal," uvedl Fait.Zasedání komise ze účastnilo 28 členů z Výzkumného ústavu lesnického v Jílovišti, fakult lesnictví v Praze a Brně, zástupci Krkonošského národního parku a odborníci ze Slovenska.