Česku hrozí citelná sankce od Evropské komise. Dostaneme výjimku?

"Kvůli nevyřešené situaci požádali politici Evropskou komisi o výjimku. Její platnost ovšem vypršela už v červnu roku 2011," uvedl Šuta.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

"Nejnovější studie spojuje asi 14 procent případů dětského astmatu v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravu. V případě dospělých by toto znečištění mělo být zodpovědné asi za 28 procent srdečně-cévních onemocnění," uvedl Šuta.

Mezi opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace, patří zpoplatnění vjezdu, zavádění dieselových prachových filtrů nebo vyhlašování tzv. nízkoemisních zón omezujících vjezd automobilů s vysokými emisemi. "Zavedení mýtného se osvědčilo například ve Stockholmu. Nízkoemisní zóny prokazatelně zlepšily ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Filtry prachových částic se prosazují nejen u osobních vozidel, ale Berlín jimi vybavil autobusy MHD. Zavádění filtrů u stavební techniky, jako jsou nákladní auta, bagry, buldozery, jeřáby, dieselové agregáty atd., se zase osvědčuje ve Švýcarsku nebo v Rakousku," uzavřel Šuta.