Zlato se tady těžit nebude, duply si střední Čechy. Bojí se arzénu

Hejtman Josef Řihák (ČSSD) připomněl, že ministerstvo životního prostředí se zabývá několika žádostmi o provedení průzkumu. "Stejně jako na začátku 90. let, tak i nyní usilují zástupci nadnárodních těžařských firem o povolení průzkumu a možné těžby zlata v několika lokalitách na území Středočeského kraje," uvedl. Těžaři se podle něj zajímají o lokality Mokrsko, Petráškova Hora u Hvožďan, Voltýřov, Jílové, Příčovy a další.

Průzkum a těžba však podle něj nemají perspektivu a pro kraj by představovaly riziko. Poukázal na obavy z devastace krajiny, poškození životního prostředí, znečištění Vltavy a Labe, zvýšení prašnosti nebo možného úniku jedovatého arzénu do spodních vod.

Celkové množství zlata vytěžené člověkem se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun. Vezmeme-li vúvahu maximální odhad, byla by to krychle o hraně 17,5 m. Asi 2 % z tohoto množství byly získány do roku 1492, od tohoto data do r. 1800 8%, 25% v letech 1801 do r. 1900 a 65% až ve 20. století. Na začátku 20. století se zlato těžilo na primárních nalezištích s koncentrací zlata 15 g v 1 tuně. Současná technika umožňuje těžit z primárních nalezišť, kde je pouze 1,5g-1,2 g vtuně rudniny. V současnosti šperkařský průmysl zpracovává ročně přes 200 tun zlata, uvádí svatymaur.cz.

Lidé těží zlato nejméně 6 000 let. Svědčí o tom jak písemné prameny (Bible, dále antické báje o králi Midasovi, jenž pouhým dotekem měnil všechny předměty ve zlato), tak archeologické nálezy. Víc než pět tisíc let starý pohádkový šperk sumerské královny Šubad, nalezený v Uru v Mezopotámii, dále pohřební masky s klenoty egyptských faraónů dokonale umělecky zpracované.

Zlato se těží ve více než 50 zemích světa. Největší naleziště jsou vJAR, Rusku, Kanadě, USA, Nové Quinei a v Austrálii.

Oxidace sulfidických minerálů (včetně těch, které obsahují arzen) je zcela běžný přírodní proces. K oxidaci dochází na povrchu a v pórech zvětrávající horniny postupně a velmi pomalu. Člověk tento děj ovšem často nebezpečně urychluje při těžbě nerostných surovin. Typickým a aktuálním příkladem je těžba primárních ložisek zlata. Oxidaci sulfidů by např. zcela jistě významně urychlila těžba zlatonosné horniny na Mokrsku. Je tam v průměru asi 300 g arzenu v jedné tuně horniny, převážně ve formě arzenopyritu. V tomto ložisku je zlato přítomno velmi drobně rozptýlené, takže by se při těžbě musela hornina postupně drtit a mlít až na velikost zrna menší než 0,05 mm. Tím by ovšem byl téměř veškerý arzenopyrit ložiska postupně vystaven účinku oxidačního prostředí a vznikly by tak podmínky pro vstup velkého množství arzenu do povrchových vod, vysvětluje server Vesmír.cz.