Česko se připravuje na změnu klimatu, MŽP sepisuje strategii

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) při OSN dnes zveřejnil druhou část Páté hodnotící zprávy. Potvrdil, že klimatická změna negativně ovlivňuje každý kontinent a oceán a varoval před dopady na lidstvo. Podle českých vědců budou oblast ČR častěji postihovat extrémní výkyvy počasí a jejich dopady, například povodně, vlny veder a sucho.

Návrh takzvané adaptační strategie nyní míří do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a meziresortního připomínkového řízení. Do konce roku by měl být předložen vládě.

"Ve většině evropských zemí jsou už adaptační opatření zabudována do obecné politiky, do strategií ekonomických, sociálních a dalších. Změnou klimatu mohou být různě ovlivněny různé skupiny obyvatelstva, například obyvatelstvo na venkově rozdílně než ve městech," řekl ČTK profesor Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Součástí české strategie jsou informace o pozorovaných změnách klimatu na území ČR v kontextu celosvětové a evropské situace a odhady vývoje. Zaměřuje se například na oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, biodiverzity i průmyslu a energetiky, dopravy a krizových situací.

K příkladům adaptačních opatření patří podle Lucie Erbenové z tiskového oddělení MŽP hospodaření se srážkovými vodami nebo udržitelné využívání půdy s důrazem na zadržování vody v krajině. Jak ale zdůraznila, jde o návrh dokumentu, který se může ještě změnit.

Kolik nás to bude stát? Nikdo neví

Vědecká studie PESETA v roce 2009 dospěla ke zjištění, že oteplení klimatu bude ekonomicky výhodné pro země na severu Evropy, vcelku neutrální pro střední Evropu a velmi nevýhodné pro jižní Evropu. V úvahu byly vzaty potenciální vývoje zejména u zemědělství, výskytu povodní, vlivu na lidské zdraví a zaplavování území mořem a turistiky. Závěry udávají i konkrétní čísla, např. pro střední Evropu by zvýšení teploty o 2,5 °C znamenalo růst výnosů v zemědělství o 5 %, počet lidí zasažených povodněmi by vzrostl o 117 tisíc a škody o 3,5 milionu eur, příjmy z turistiky by vzrostly o 0,93 mil. eur a na vedra y zemřelo o 17 lidí na 100 000 obyvatel více.

Tato čísla jsou samozřejmě odhady zatížené mnohými nejistotami. Spočítat ekonomickou bilanci klimatické změny je v podstatě nemožné a to ani v případě, že si stanovíme konkrétní teplotu, která by mohla v budoucnosti nastat. K tomu vede více důvodů:

Klima ovlivňuje velké množství oborů lidské činnosti a mezi jednotlivými obory existují vazby. Úpadek jednoho oboru v důsledku změny klimatu může podpořit jiný obor, nebo i naopak. Například peníze neutracené za cestovní ruch mohou být vynaloženy jinde apod.

Nevíme, do jaké míry budeme schopni budoucím změnám čelit a přizpůsobovat se. Vědecký pokrok může dál omezit naši závislost na přírodě, takže by ani vyšší teplota nemusela v budoucnu znamenat takové problémy, jaké by znamenala dnes.

A v neposlední řadě neumíme finančně vyčíslit škody, resp. změny v přírodní sféře. Nedokážeme na peníze převést hodnotu biodiverzity a každého organismu, neumíme finančně ocenit ekosystémy. Navíc ani předpověď změn v přírodě na základě změny teploty není spolehlivá.

Pokud někdo hází veřejnosti či politikům čísla o tom, kolik peněz nás bude změna klimatu stát, lze říci, že si je v podstatě jen vymyslel, byť by k nim došel na základě jakýchkoliv exaktně založených postupů. Na začátku své práce si totiž musel sám vymyslet právě ony postupy počítání, informuje Meteocentrum.cz.