Ministerstvo zaplatí za měření vod u lomu Turów 30 milionů korun

V okolí vodního zdroje Uhelná klesly podzemní vody za posledních 50 let o zhruba 20 metrů. "Lze konstatovat, že od roku 1993 se na kolísání hladin podzemní vody ve svrchních kolektorech podílejí tři vlivy: činnost dolu Turów, změna klimatu a jímání podzemní vody v Uhelné," uvádí ministerstvo. Kvůli rozšiřování dolu se pak můžou odtoky podzemní vody zvýšit.

Před stavbou těsnící stěny, která by vodu z území nepropustila, chce stát dále měřit odtoky. Podle státní hranice mezi Oldřichovem na Hranicích a Uhelnou je podle materiálu třeba vyhloubit tři vrty o hloubkách mezi 140 až 220 metry, ve kterých se budou sledovat hladiny podzemní vody. Kromě toho se navrhuje dalších pět vrtů o menší hloubce například do míst, kde by měla vyrůst podzemní stěna.

Podle materiálu se naopak zatím nezjistily ztráty podzemní vody v povodích Václavického a Vítkovského potoka a v pramenných oblastech Jasného potoka a Jašnice. Ztráta vody kvůli důlní činnosti nebyla také doložená ve Frýdlantském výběžku.

Stát chce také nadále měřit hluk v oblasti, což bude letos stát 900.000 Kč, které zaplatí MŽP. Za měření kvality ovzduší pak ministerstvo bude platit ročně zhruba čtvrt milionu Kč. Kolem 100.000 korun ročně zaplatí státní podnik DIAMO za měření poklesů terénu.

Česko v únoru podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo. Součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí vyjádřilo nad rozhodnutím české strany údiv.

MŽP již dříve uvedlo, že Česko také požádalo soud, aby žalobu projednal přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Záměr žalobu podat v pondělí schválila česká vláda. Podání žaloby přivítaly ekologické organizace.