Na území Česka se šíří invazní kůrovec ořešákový, vědci mapují rozsah problému

Poškozený strom se pozná tak, že okolí tzv. požerků zčerná a v místě závrtu brouka vytéká ze stromu černá tekutina. Podle vědců jde velice pravděpodobně ještě o nepopsané druhy hub, které kůrovec do stromu zanáší. Napadený strom postupně chřadne a může zcela odumřít. Přítomnost tohoto druhu kůrovce v Česku je poměrně nová. Poprvé jej vědci našli u Pavlova na Břeclavsku v roce 2009 a ve větší míře se mu věnoval výzkum v letech 2015 a 2016. Do Evropy byl pravděpodobně zavlečený s nezpracovaným dřevem či štěpkou. Místo jeho původního výskytu je jižní úpatí Himálaje. Na jižní Moravě zatím poničil lužní lesy v okolí Lanžhota a v okolí Vranovic. Novinkou je zjištění výskytu i na ořešáku královském v okolí Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Aktuální výzkum se zaměřuje na invazivní potenciál kůrovce a na to, zda napadá zdravé, nebo jen oslabené stromy. A zda je schopný osidlovat i další druhy dřevin, jakou jsou dub letní a dub zimní. „V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů," uvedl entomolog z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Otakar Holuša. Výzkum vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci, jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně. Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu.

V Evropě byl brouk poprvé zaznamenaný v roce 1978 ve Francii, o pět let později ve Švýcarsku.