Novostavby by měly povinně jímat dešťovou vodu, navrhuje ministr Brabec

Podle Brabce budou muset investoři u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.

"Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem," uvedl Brabec. Podle něj už celá řada developerů tato opatření dělá dobrovolně. Změny chce doladit s ministerstvem pro místní rozvoj, bude nutné upravit vyhlášky v jeho gesci.

Kromě novely zákona chce ministerstvo také zvýšit dotační podporu pro zelené střechy u rodinné a bytové výstavby, ale také snížit odvody za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě, že budou budovat zelené střechy. "Vedle zvýšení dotační podpory na realizaci zelených střech u rodinné a bytové výstavby z 500 Kč/m2 na 800 Kč/m2, kterou jsme ohlásili před 14 dny, by tak nově byli motivováni k zeleným rekonstrukcím a výstavbě i investoři komerčních objektů," dodal ministr.

Novela zákona, která vznikala několik let je nyní projednávaná v Poslanecké sněmovně. Vyhlašovat se podle ní mají stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu, v připomínkovém řízení vypadla možnost zřizování komise u obcí s rozšířenou působností. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu. Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od té doby, co bude zákon účinný.

Kromě toho ministerstvo připravuje už léta tzv. protierozní vyhlášku. Ta by měla platit od příštího roku, řekl Brabec. Ta by měla pomoci monitorovat erozi, cílem ministerstva je ve chvíli, kdy někdo neudělá protierozní opatření a způsobí se pak erozní událost, dostal sankce.

Od letošního roku platit, že pokud je půda ohrožena erozí, můžou zemědělci pěstovat plodiny v kuse maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. Podle ministerstva zemědělství se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600.000 hektarů a 2300 podniků nebo fyzických osob, které na nich hospodaří. Jde o jeden z kroků, jak omezit erozi, ale i například dopady srážek a následných povodní. Od příštího roku by toto opatření mělo platit na veškerou půdu, nejenom na erozně ohroženou.

Aktuálně se také připravuje ústavní novela zákona, která by chránila zdroje pitné vody. Ministerstvo zemědělství již má návrh připravený, chce ho projednat s poslaneckými kluby. Někteří poslanci vyjádřili znepokojení, aby se nejednalo právě o stoprocentní podporu zabetonování krajiny na úkor ochrany přírody.

Ministerstvo životního prostředí loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat dalších 3000 projektů.

Podle odborníků z projektu InterSucho je nedostatek vody, který v Česku trvá od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.