Odstřel divočáků? Loňský rok byl rekordní, ke snížení stavů přesto nedošlo

"Loni se myslivcům nejspíš povedly rekordní odstřely zvěře obecně," sdělila ČTK Andrea Güttlerová za Českomoravskou mysliveckou jednotu. Oficiální čísla však budou mít myslivci až v dubnu, po skončení takzvaného mysliveckého roku, za který si vedou statistiky.

Veterináři nemají přímo statistiku odstřelených prasat, ale jen počtů vzorků, které jim povinně lovci posílají na vyšetření kvůli parazitu svalovci."Za kalendářní rok 2019 bylo uloveno více prasat oproti roku 2018. Pravděpodobně půjde o rekordní rok, co se odstřelu týká, nejen černé zvěře. Hlavním důvodem vysokého odstřelu je snaha myslivců o snížení stavů spárkaté zvěře, zejména ale stavů prasat divokých. K tomu přispělo i to, že po několika letech nebyl semenný rok a divočáci byli více v pohybu. Rozhodně lze potvrdit, že odstřelem více než 230.000 kusů ke snížení stavů došlo," sdělila Güttlerová.

Nyní ale podle ní začíná období rození selat, což stavy divočáků opět skokově navýší. "Navíc díky současnému způsobu zemědělského hospodaření mají divočáci prakticky ideální podmínky ve velkých lánech řepky, kukuřice a pšenice. Úmrtnost selat je téměř nulová. Všude je dostatek potravy a zároveň nerušeného života v polích. Mírné zimy také významným způsobem podporují stavy divokých prasat," dodala Güttlerová.

Velkým problémem pro snižování stavů divokých prasat odstřelem jsou podle ní současné výkupní ceny divočáků. "Ceny jsou tak nízké, že sotva pokryjí náklady spojené s lovem," uvedla. Myslivci by uvítali další motivaci od státu kromě již v současnosti vyplácených příspěvků za odstřel divočáků, které činí 2000 korun za každé prase nad průměr odstřelu za předchozí tři myslivecké roky. "Nabízí se podpora státu při úpravě současné legislativy v případě přímého prodeje zvěřiny tzv. ze dvora a také dotační programy na zřizování malých bouráren zvěřiny u mysliveckých spolků," sdělila Güttlerová.

Myslivci smí od letošního ledna lovit některé druhy zvěře více dní v roce. Jedná o jeleny evropské, siky japonské, daňky, srnce a kamzíky. Stát tak chce pomoci obnově lesů po kůrovcové kalamitě, protože zvířata ožírají sazenice stromů, zejména listnatých.

Myslivci se také obávají rozšíření afrického moru prasat na české území. Veterináři v polovině listopadu oznámili, že se mor dostal na západ Polska. Nové ohnisko nemoci, které polské dozorové orgány vyhlásily, leží 120 kilometrů od Česka a 80 kilometrů od hranic s Německem. Riziko zavlečení choroby na české území se tak zvýšilo. ČR má v boji s nemocí světový primát, protože se jí podařilo chorobu na svém území vymýtit.