Osm organizací odmítlo novelu mysliveckého zákona

Už dříve to označila za špatný krok Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), podle jejího předsedy Jiřího Janoty je za tím pouze snaha, aby se "určitý počet jedinců dostal k vlastním honitbám".

Novelu, která přináší mimo jiné elektronizaci myslivosti nebo rušení tzv. normovaných stavů zvěře, už schválila vláda, nyní by ji měla posoudit Poslanecká sněmovna.

Proti novele se dnes vyslovila Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL), Český svaz ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Spolek vlastníků honebních pozemků a Svaz vlastníků půdy.

"Obáváme se, že současný návrh novely dostatečně neřeší prevenci zabránit škodám na nově vysázených lesních porostech melioračních a zpevňujících dřevin," uvedl za SVOL Richard Podstatzký Thonsern. Podle něj by se měla snížit minimální výměra u honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů, majitelé pozemků by tak podle něj měli větší možnost se zvěří hospodařit. Honitby obhospodařované společenstvy myslivců (společenstevní honitby) by pak zůstaly na současných minimálních 500 hektarech. "Nechceme se tím dotknout lidové myslivosti," dodal zástupce SVOL.

Předseda ASZ Jaroslav Šebek dodal, že ministerstvo zemědělství ani Sněmovna nejsou dlouhodobě schopny něco s tristním stavem myslivosti udělat. "Novela nějakým způsobem věci posouvá, ale myslím si, že je to naprosto nedostatečné. Neřeší příčiny stavu, ale látá důsledky nefunkčního pojetí české myslivosti, která spočívá svým založením na lidové myslivosti, kdy vlastníci pozemků a řádní pachtýři nemají stejnou startovní čáru, jako je tomu v případu myslivců, kteří tuto aktivitu vykonávají," řekl.

Myslivci naopak novelu před týdnem pochválili, možné zmenšování honiteb odmítli. Podle předsedy myslivců Janoty by se snížením minimální výměry honiteb nepodařilo snížit počty zvířat, naopak by jich bylo v přírodě možná ještě více. "V zemích, kde je minimální výměra honitby, jsou stavy býložravé spárkaté zvěře pravděpodobně vyšší než u nás," řekl.

Podle novely se budou ulovená zvířata muset evidovat mobilní aplikací, na které bude muset být nahrané celé tělo. "Při použití mobilní aplikace je pro zaevidování ulovené nebo nalezené zvěře nezbytná manipulace s celým kusem zvěře, což činí obcházení tohoto způsobu kontroly plnění plánu obtížnější," uvádí ministerstvo. Současně se novelou zákona ruší papírové výkazy, vše bude elektronické. Myslivci to schvalují, podle Janoty se fotografie špatně falšují.

Nebudou se také určovat normované počty zvěře v dané honitbě. Stát se pak bude vyjadřovat k plánu lovu pouze v případě, že se zjistí, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody. Myslivci potom vytvoří takový plán lovu, aby zvířata les příliš nepoškozovala. "Orgány státní správy myslivosti jsou povinné kontrolovat plnění plánu lovu. V případě nesplnění plánu lovu budou ukládat uživateli honitby sankce," dodalo v důvodové zprávě ministerstvo zemědělství.

Novela mysliveckého zákona se řeší v době, kdy je v ČR, ale také ve velké části Evropy, kůrovcová kalamita. Zničené a vykácené jehličnaté stromy se budou muset nahradit novými, listnaté ale ve větší míře žere právě přemnožená zvěř. Diskuse se tak vede o vhodných nástrojích, jak škody způsobené zvěří snížit. Podle dnešního vyjádření nevládních organizací jdou škody do miliard korun, nejsou ale statisticky hlášené, protože se vlastníci lesů nechtějí s mysliveckými spolky o náhradu škod soudit.

V ČR je podle poslední myslivecké statistiky přes 90.000 držitelů loveckých lístků. ČMMJ má podle svého webu zhruba 60.000 členů.