Plocha sóji pěstované v ČR v posledních třech letech klesá, meziročně se snížila o pětinu na 12.240 hektarů, uvádí Český statistický úřad. Proti roku 2001, kdy byla na dvou tisících hektarech, však jde o rozšíření. Jak dnes ČTK oznámil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, dvě firmy z holdingu - ZZN Polabí a Navos Kroměříz ji letos pěstovaly na 828 hektarech, nově letos poprvé pole sójou osela také Primagra, zkušební výměra činila 50 hektarů. Celkově tak podíl Agrofertu na české sóje činí více než sedm procent. Stále však jde o minoritní plodinu, například hlavní olejnina řepka se letos pěstovala na skoro 380.000 hektarech.
Primagra letos sklidila sójové boby poprvé, do budoucnu chce jejich plochy rozšiřovat. "Se zpracováním sójových bobů pro krmné účely máme již dvacetiletou zkušenost. Zatím jsme je ale nakupovali z Polabí nebo i ze Slovenska," uvedl generální ředitel Primagry Jiří Mašek.
Letos firma vyzkoušela podmínky pěstování v ČR, měla průměrný výnos 2,7 tuny na hektar. Průměrný výnos podle odhadů ČSÚ činí 2,2 tuny na hektar. "Na polích s těžšími hlinitými půdami výnos dokonce hodně přesahoval tři t/ha. To je výsledek, který již přináší pěstiteli ekonomický efekt," dodal Mašek.
Sója se v zemědělství používá jako krmivo, podle Hanzelky se do ČR doveze kolem 700.000 tun sójového šrotu ročně.
V posledních letech začínají mlékárny, hlavně ve státech západní Evropy, označovat mléko nápisem GMO free, aby upozornily, že skot nežral právě geneticky modifikovanou sóju nebo jiné plodiny. Jak letos v létě upozornil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, jde o marketingový tah, veškeré mléko je "GMO free", i když skot geneticky modifikované plodiny v jídelníčku má.
Již před několika lety se tento trend objevil v hlavním odběratelském státě českého mléka - v Německu. Ministerstvo zemědělství předloni vypracovalo dohromady s producenty standardy pro výrobu bez genetické modifikace. Genetická modifikace však z krmiva, například sóji, do mléka nepřechází.
Koncern Agrofert, který je největším zaměstnavatelem v českém zemědělství, vlastnil do předloňského února premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. V současnosti se řeší jeho možný střet zájmů.
Související
Nestandardní krok, říká Babiš o fondu. Převádí do něj pouze Agrofert
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
Agrofert , sója , zemědělství
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
před 1 hodinou
Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska
před 2 hodinami
Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení
před 4 hodinami
Mrazivé počasí se vrátí do Česka. V noci se připravte na tuhou zimu
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.
Zdroj: Libor Novák