Plocha pěstované sóji v ČR klesá, Agrofert ji chce rozšiřovat

Primagra letos sklidila sójové boby poprvé, do budoucnu chce jejich plochy rozšiřovat. "Se zpracováním sójových bobů pro krmné účely máme již dvacetiletou zkušenost. Zatím jsme je ale nakupovali z Polabí nebo i ze Slovenska," uvedl generální ředitel Primagry Jiří Mašek.

Letos firma vyzkoušela podmínky pěstování v ČR, měla průměrný výnos 2,7 tuny na hektar. Průměrný výnos podle odhadů ČSÚ činí 2,2 tuny na hektar. "Na polích s těžšími hlinitými půdami výnos dokonce hodně přesahoval tři t/ha. To je výsledek, který již přináší pěstiteli ekonomický efekt," dodal Mašek.

Sója se v zemědělství používá jako krmivo, podle Hanzelky se do ČR doveze kolem 700.000 tun sójového šrotu ročně.

V posledních letech začínají mlékárny, hlavně ve státech západní Evropy, označovat mléko nápisem GMO free, aby upozornily, že skot nežral právě geneticky modifikovanou sóju nebo jiné plodiny. Jak letos v létě upozornil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, jde o marketingový tah, veškeré mléko je "GMO free", i když skot geneticky modifikované plodiny v jídelníčku má.

Již před několika lety se tento trend objevil v hlavním odběratelském státě českého mléka - v Německu. Ministerstvo zemědělství předloni vypracovalo dohromady s producenty standardy pro výrobu bez genetické modifikace. Genetická modifikace však z krmiva, například sóji, do mléka nepřechází.

Koncern Agrofert, který je největším zaměstnavatelem v českém zemědělství, vlastnil do předloňského února premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. V současnosti se řeší jeho možný střet zájmů.