Pokles teploty o stupeň ušetří šest procent energie, tvrdí ekolog

"To, o co vyhláška usiluje - tedy snížení teploty v budovách - je krok správným směrem. Navrhované teploty odpovídají optimální teplotě pro průměrného středoevropana a rozhodně je to zdravější než přetápěné místnosti," uvedl Koželouh, který je energetický expert Hnutí Duha.

"Také úspora by nebyla zanedbatelná, neboť už snížení teploty o jeden stupeň ušetří šest procent energie na vytápění. Otázka je, jak chce ministerstvo průmyslu zajistit dodržování této vyhlášky, neboť teplárny samozřejmě nemohou na dálku ovládat termostaty v bytech. Vyhláška jakoby byla spíš výzvou lidem," uvedl.

Koželouh také uvedl, že MPO by "konečně" mělo představit úsporný tarif, aby lidé věděli, jak jim stát pomůže s účty. "Už nyní je přitom jasné, že nejzranitelnějším domácnostem toto plošné opatření problémy nevyřeší a bude tedy nutná i cílená, ale administrativně jednoduchá podpora," upozornil Koželouh.

Konkrétní podmínky úsporného tarifu by měla vláda představit do konce srpna, hovoří o něm od května. Jako další problém ekolog vidí, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) dosud nespustilo slibovaný program Nová zelená úsporám Light. Ten má lidem přispět na menší úpravy obydlí - třeba na výměnu oken nebo zateplení střechy. "Podle informací ze Státního fondu životního prostředí se spuštění programu NZÚ light předpokládá ještě na podzim tohoto roku," napsala později za MŽP na dotaz ČTK Kateřina Filipová.

"Úvaha, že potřebujeme šetřit plynem a že nejvíce ho ušetříme ve vytápění, je správná," napsal ČTK Lukáš Hrábek z Greenpeace. "Nová vyhláška MPO ale má začít s šetřením až v okamžiku, kdy bude paliva v teplárnách nedostatek a kdy bude na šetření palivem pozdě. Pokud nebude palivo, tak si prostory nevytopíme ani na teploty navrhované ministerstvem," uvedl. Podle ekologa je vyhláška také technicky složitá a v mnohých případech v podstatě nevymahatelná.

"Mnohem lepším řešením by bylo ještě před topnou sezonou změnit pravidla pro rozpočítání vyúčtování za teplo. Současný systém totiž nahrává plýtvání a lidé, kteří topí méně, se skládají na účty těch, kteří své místnosti přetápějí," uvedl Hrábek. "Tato změna je jednoduše proveditelná," upozornil s tím, že spočívá ve změně vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. "Zde lze nastavit, aby na vytápění do 18 stupňů platili lidé za vytápění poměrným způsobem jako nyní, a vše, co jde nad tuto hranici, by lidé platili stoprocentně. Systém by tak motivoval k šetření, k němuž by docházelo průběžně. Kolik je potřeba paliva na vytopení bytu lze přitom vypočítat z průkazu energetické náročnosti budovy," popsal.

Návrh vyhlášky stanovuje teploty pro jednotlivé druhy budov a místností. Teplota 18 stupňů Celsia má být v obývácích, kuchyních, jídelnách i dětských pokojích. Podle MPO tam nyní bývá kolem 20 stupňů. V koupelnách by měla teplota klesnout z 24 stupňů na 19 stupňů Celsia. V předsíních a chodbách by se orientační teplota 15 stupňů měnit nemusela. Ve školních učebnách má teplota klesnout z 20 na 19 stupňů, v tělocvičnách naopak vzrůst z 15 na 17 stupňů. V nemocničních pokojích má teplota klesnout z 22 na 20 stupňů, v ordinacích z 24 na 20 stupňů Celsia. V čekárnách má být 18 stupňů, na operačních sálech 20 stupňů místo nynějších 25 stupňů. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na 18 stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách.

Vyhláška stanovuje hranici, pod kterou by teplota v místnostech neměla klesnout. Směrem nahoru by teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Hranice se navyšuje podle toho, kolik mají místnosti venkovních stěn. Nyní nejnižší možnou teplotu v pobytových místnostech stanovuje projekt budovy vycházející z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle tzv. orientační teploty.