Polní cesty zadrží vodu, v Podyjí by jich mohlo vzniknout až 30

"Kolem cesty vznikají travnaté meze, může se tam vysadit alej. Na cestě se často usídlují různí živočichové, třeba samotářské včely, brouci, útočiště tam nacházejí denní motýli. A to jen na tom úzkém proužku přírodního prvku uprostřed polních lánů, které jsou pro život víceméně sterilní," uvedl Stejskal.

Každý takový prvek v krajině podle něj také na sebe může vázat vodu a udržet ji v krajině. A pokud je těchto prvků v krajině dostatek, byť malých, může to mít podle něj velký vliv na celek, včetně vodního režimu.

Stejskal uvedl, že správa národního parku se o zakládání polních cest snaží dlouhodobě, ale v realitě se podaří prosadit jen málokterá. Záměry naráží především na majetkové poměry. V plánu jich jsou asi tři desítky. "Je tu velký kontrast mezi národním parkem, kde je území přírodně bohaté, a ochranným pásmem, kdy v některých katastrech ani není poznat rozdíl mezi ním a krajinou, která není chráněna nijak. Přitom ochranné pásmo by mělo být ukázkou, jak zemědělství může fungovat v souladu s přírodou," uvedl Stejskal.

Zatím poslední taková cesta vznikla letos na jaře v polní krajině v blízkosti Konic. Měří zhruba 800 metrů a umožňuje procházku lidem z nedalekého okolí. Zároveň se napojuje na další cesty do Nového Šaldorfa.

"Po několika letech příprav a jednání s místními zemědělci se v letošním roce konečně podařilo záměr prosadit. Agrodružstvu Nový Šaldorf patří velký dík za vstřícnost i jednoduchou úpravu cesty při jejím zřízení. Cesta by ale nevznikla, kdyby se správě parku nepodařilo vykoupit vhodné pozemky v polních lánech do státního vlastnictví," doplnil Stejskal.

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991.

Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky.