Státní podpora obnovitelné energie se bude zvětšovat

Energie z obnovitelných zdrojů v roce 2018 v Česku tvořila zhruba šest procent celkového národního energetického mixu, přitom nad ostatními druhy obnovitelné energie převládaly sluneční energie a energie z biomasy. Ukázala to statistika od společnosti OTE, která se mimo jiné zabývá zpracováním a zveřejňováním roční zprávy o trhu s elektřinou v České republice.

Podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánky Filipové ministerstvo aktuálně nastavuje vývoj v energii z obnovitelných zdrojů v období do roku 2030, a to na základě požadavků vyplývajících z legislativy Evropské unie. "O konkrétním množství energie v Česku se přitom ještě diskutuje a hledá se varianta, při které by nevznikla neúměrná ekonomická zátěž obyvatel nebo státního rozpočtu, již dnes se velmi významně podílejícího na financování podpory rozvoje energie z obnovitelných zdrojů," řekla Filipová pro EuroZprávy.cz.

Dodala, že je také potřeba určit příspěvek České republiky k plnění cíle v oblasti větrných elektráren. Dodala, že v Česku jsou možnosti k rozvoji větrných elektráren menší než ve státech s přístupem k moři či oceánu. Také jejich rozvoj je tady limitován pohledem a postojem místních na stavbu takových elektráren. Podle návrhu novely o podporovaných zdrojích energie, který se aktuálně nachází v legislativním procesu, už ale do konce roku 2020 jako podpora větrných elektráren budou fungovat investiční dotace, které v období 2021-2030 budou doplněné o provozní podporu. "Provozní podpora by se měla poskytovat větším zdrojům nad šest megawatt nebo výrobny složeným se šesti zdrojů. Musely by ji vysoutěžit v aukci," vysvětlila Filipová.

Podle ní stát počítá v budoucnosti s další podporou chytré zelené energetiky, a to pomocí strukturálních fondů Evropské unie. "Zaměříme se ale především na malé decentralizované zdroje. Velký potenciál vidíme ve fotovoltaice na střechách rodinných domů nebo malých a středních firem. Podporu umožníme solárním zdrojům v kombinaci s akumulací, přičemž umožníme energii nejen akumulovat, ale i prodávat ji zpět do sítě," popsala mluvčí plány pro budoucnost.

Podle Jana Kyncla z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického se v současné době obnovitelné zdroje energie nemohou stát hlavní složkou národního energetického mixu. "V dostupném potenciálu vody není dost energie, biomasa by se musela dovážet, vítr a slunce jsou teoreticky nevyčerpatelné, ovšem volatilní. Tedy by tyto zdroje potřebovaly akumulaci, a ta pro potřebné objemy energie není zvládnutelná technicky a ekonomicky by znamenala navýšení ceny energie," vysvětlil Kyncl pro EuroZprávy.cz důvody svého tvrzení.

Rozšíření obnovitelné energie vyžaduje politickou vůli platit za dražší energii a celkové chápání obnovitelných zdrojů, vždyť každé další zdražení energie podváže rozvoj dalších průmyslových odvětví, případně sníží životní úroveň obyvatelstva. "Například lze rozšiřovat použití větrné energie či fotovoltaiky, i když velké elektrárny jsou ale politicky po minulých chybách v podstatě neprůchozí, půjde tedy o střechy domů," uvedl Kyncl. Dodal ale, že problémem je opět volatilita, která je spojená s nutností mít náhradní zdroj energie například úhelné elektrárny, a také  ekologické problémy jako hluk, změna krajinného rázu či nebezpečí pro ptáky.

Podle něj stát je navíc limitován doktrínou trhu a zatím nemůže sám budovat obnovitelné zdroje energie, může tedy jen dotovat, omezovat či pomáhat jinak. "Také může zakazovat a zdaňovat například uhelnou energii, ovšem s vazbou na průmysl a ekonomiku,“ řekl Kyncl.

Podle energetického experta environmentálního hnutí DUHA Karla Polaneckého obnovitelné zdroje energie jsou významnou složkou energetického mixu Česka už teď, protože jejich podíl na konečné spotřebě tvoří až patnáct procent. Dodal, že význam obnovitelných zdrojů s vysokou pravděpodobností poroste, mimo jiné kvůli plánovanému útlumu uhlí.

V současné době ovšem považuje za zásadní opětovné nastartování sektoru výroby obnovitelných zdrojů elektřiny, který od roku 2014 stagnuje. "V případě úplného využití českého potenciálu obnovitelných zdrojů bychom se neobešli bez technologií pro ukládání přebytků produkce v době příznivých podmínek, ke kterým patří nejen bateriové systémy, ale i technologie typu Power to Gas pro dlouhodobější skladování. Do úplného využití patří i změna ve využívání zemědělské půdy s důrazem na zvýšení výnosů energetické biomasy," vysvětlil Polanecký pro EuroZprávy.cz.