Ekonomové: Působení Babiše a Pavla se bude zřejmě výrazně lišit

Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.

Do druhého kola prezidentských voleb dnes postoupili bývalý představitel české armády a Severoatlantické aliance (NATO) Petr Pavel a poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Na odlišnosti obou kandidátů v jejich předpokládaném vlivu na tuzemské hospodářství upozornil například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Pro ekonomickou diplomacii mají podle něj oba kandidáti dostatečné předpoklady, ovšem výrazný rozdíl očekává v jejím zaměření. "Andrej Babiš by pravděpodobně navázal na tradici Miloše Zemana, který udržoval intenzivní kontakty na místech, která jsou z pohledu české ekonomiky spíše marginální, ovšem mnohdy zavdávají důvody ke spekulacím, zda nejsou motivovány zájmy jeho bezprostředního okolí," uvedl Hradil.

"Petr Pavel by se zřejmě orientoval dominantně na euroatlantický prostor, kde by jeho dosavadní kariérní historie působila důvěryhodně a příznivě. Naproti tomu slabší pozici by mohl mít u přirozených rivalů Evropy, tedy například v Rusku či Číně," podotkl. Odlišně budou kandidáti podle něj působit i v domácí ekonomické politice, na niž má prezident spíše nepřímý vliv svým působením na vládu a parlament. Ten by podle něj mnohem aktivněji využíval Babiš. "I nadále by tak zde trval střet zájmů, kdy by bylo obtížné odlišit jeho názor jakožto prezidenta od názoru konečného beneficienta jeho podnikatelského impéria," pokračoval Hradil, podle něhož by Babiš navíc zůstal v těsném kontaktu s hnutím ANO. "Naproti tomu Petr Pavel by se s velkou pravděpodobností k ekonomickým tématům příliš nevyjadřoval a tato by tak zůstala hlavně důsledkem standardních parlamentních voleb a ustavení vládní většiny," dodal Hradil.

Prezident má v Česku podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na ekonomiku spíš nepřímý a hlavně dlouhodobý vliv. V případě zahraničního působení prezidenta podle něj zahraniční investoři v Česku ocení, pokud mohou vnímat osobu prezidenta jako garanta prozápadní orientaci. "V tomto směru vidím větší potenciál v Petru Pavlovi. Jeho výhodou jsou kontakty z NATO, díky kterým bude mít přístup k politickým špičkám v EU i v USA," míní Sobíšek. V případě domácí ekonomiky pak Sobíšek upozorňuje na roli prezidenta v legislativním procesu, který může urychlovat nebo brzdit. "Rovněž v tomto ohledu vidím jako lepší řešení volbu Petra Pavla, i když jeho ekonomické názory do detailu neznáme. Andrej Babiš se nicméně do vlády opírá, ještě než ta začala připravovat nezbytné dlouhodobé reformy, takže si lze snadno představit případné vztahové konflikty," dodal.

Ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že prezidentské volby mají na hospodářství vzhledem k tuzemskému ústavnímu uspořádání jen velmi omezený vliv. "Na základě výsledků prvního kola se dá pouze konstatovat, že se bude hrát především o to, jak vymezený či vyhraněný bude budoucí vítěz ve vztahu k vládě a parlamentu," řekl. Nový prezident navíc bude mít podle Dufka v následujícím období například jen velmi malou možnost ovlivnit složení bankovní rady, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb a kurzové politice. "Během jeho funkčního období totiž vyprší mandát pouze jednomu ze sedmi centrálních bankéřů," připomněl. Na druhou stranu Dufek vyzdvihl možnost prezidenta se podílet na ovlivňování celkové atmosféry ve společnosti, která se následně odráží i v pozitivních či negativních náladách obyvatel. "Z tohoto pohledu může být jeho role docela významná, ale půjde především o to, zda se jí bude chtít zhostit," dodal.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika Andrej Babiš Petr Pavel

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

včera

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

27. března 2026 21:54

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

27. března 2026 21:01

27. března 2026 19:56

27. března 2026 19:13

27. března 2026 18:29

27. března 2026 17:45

27. března 2026 16:40

Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země

Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy