Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Do druhého kola prezidentských voleb dnes postoupili bývalý představitel české armády a Severoatlantické aliance (NATO) Petr Pavel a poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Na odlišnosti obou kandidátů v jejich předpokládaném vlivu na tuzemské hospodářství upozornil například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Pro ekonomickou diplomacii mají podle něj oba kandidáti dostatečné předpoklady, ovšem výrazný rozdíl očekává v jejím zaměření. "Andrej Babiš by pravděpodobně navázal na tradici Miloše Zemana, který udržoval intenzivní kontakty na místech, která jsou z pohledu české ekonomiky spíše marginální, ovšem mnohdy zavdávají důvody ke spekulacím, zda nejsou motivovány zájmy jeho bezprostředního okolí," uvedl Hradil.
"Petr Pavel by se zřejmě orientoval dominantně na euroatlantický prostor, kde by jeho dosavadní kariérní historie působila důvěryhodně a příznivě. Naproti tomu slabší pozici by mohl mít u přirozených rivalů Evropy, tedy například v Rusku či Číně," podotkl. Odlišně budou kandidáti podle něj působit i v domácí ekonomické politice, na niž má prezident spíše nepřímý vliv svým působením na vládu a parlament. Ten by podle něj mnohem aktivněji využíval Babiš. "I nadále by tak zde trval střet zájmů, kdy by bylo obtížné odlišit jeho názor jakožto prezidenta od názoru konečného beneficienta jeho podnikatelského impéria," pokračoval Hradil, podle něhož by Babiš navíc zůstal v těsném kontaktu s hnutím ANO. "Naproti tomu Petr Pavel by se s velkou pravděpodobností k ekonomickým tématům příliš nevyjadřoval a tato by tak zůstala hlavně důsledkem standardních parlamentních voleb a ustavení vládní většiny," dodal Hradil.
Prezident má v Česku podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na ekonomiku spíš nepřímý a hlavně dlouhodobý vliv. V případě zahraničního působení prezidenta podle něj zahraniční investoři v Česku ocení, pokud mohou vnímat osobu prezidenta jako garanta prozápadní orientaci. "V tomto směru vidím větší potenciál v Petru Pavlovi. Jeho výhodou jsou kontakty z NATO, díky kterým bude mít přístup k politickým špičkám v EU i v USA," míní Sobíšek. V případě domácí ekonomiky pak Sobíšek upozorňuje na roli prezidenta v legislativním procesu, který může urychlovat nebo brzdit. "Rovněž v tomto ohledu vidím jako lepší řešení volbu Petra Pavla, i když jeho ekonomické názory do detailu neznáme. Andrej Babiš se nicméně do vlády opírá, ještě než ta začala připravovat nezbytné dlouhodobé reformy, takže si lze snadno představit případné vztahové konflikty," dodal.
Ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že prezidentské volby mají na hospodářství vzhledem k tuzemskému ústavnímu uspořádání jen velmi omezený vliv. "Na základě výsledků prvního kola se dá pouze konstatovat, že se bude hrát především o to, jak vymezený či vyhraněný bude budoucí vítěz ve vztahu k vládě a parlamentu," řekl. Nový prezident navíc bude mít podle Dufka v následujícím období například jen velmi malou možnost ovlivnit složení bankovní rady, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb a kurzové politice. "Během jeho funkčního období totiž vyprší mandát pouze jednomu ze sedmi centrálních bankéřů," připomněl. Na druhou stranu Dufek vyzdvihl možnost prezidenta se podílet na ovlivňování celkové atmosféry ve společnosti, která se následně odráží i v pozitivních či negativních náladách obyvatel. "Z tohoto pohledu může být jeho role docela významná, ale půjde především o to, zda se jí bude chtít zhostit," dodal.
Související
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Ekonomika , Andrej Babiš , Petr Pavel
Aktuálně se děje
včera
V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem
včera
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
včera
Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby
včera
Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy
včera
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
včera
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
včera
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
včera
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
včera
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
včera
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
včera
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
včera
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
včera
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
27. března 2026 21:54
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
27. března 2026 21:01
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
27. března 2026 19:56
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
27. března 2026 19:13
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
27. března 2026 18:29
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
27. března 2026 17:45
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
27. března 2026 16:40
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.
Zdroj: Libor Novák