Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Hlavní poselství Pavla směrem k aliančním partnerům se týká především evropského kontinentu. Evropa podle něj musí bezodkladně převzít mnohem větší díl odpovědnosti za zajištění své vlastní bezpečnosti. Prezident v rozhovoru otevřeně upozornil, že evropské státy již nemohou automaticky spoléhat na to, že toto těžké obranné břemeno za ně bude neustále nosit někdo jiný. Zároveň však vyjádřil jasné přání, aby Spojené státy americké zůstaly i nadále pevně a odhodlaně stát po boku svých evropských spojenců.

V souvislosti s aktuální mezinárodní situací prezident Pavel zdůraznil nezbytnost pokračující pomoci pro bránící se Ukrajinu. Očekává, že všichni členové aliance během nadcházejícího setkání znovu jednoznačně deklarují, že podpora Kyjeva je pro naši vlastní bezpečnost strategicky zcela zásadní. Tato pomoc totiž přímo souvisí se stabilitou celého evropského prostoru a představuje klíčový prvek kolektivní obranyschopnosti.

Od samotného summitu hlava českého státu vyžaduje především posun k reálným činům. Prezident doufá v dosažení konkrétního pokroku v oblastech, jako jsou investice do zbrojního průmyslu, posílení protivzdušné a protiraketové obrany či zlepšení celkové vojenské mobility. Podle Pavla se spolehlivá a funkční obrana nedá vybudovat pouhým papírovým navyšováním finančních rozpočtů. Alianční partneři proto musí ukázat jasné odhodlání proměnit své politické sliby ve skutečné armádní kapacity.

Významnou část rozhovoru věnoval český prezident hodnocení role hostitelské země. Turecko označil za strategicky mimořádně důležitého partnera, jehož poloha na pomezí Evropy, Blízkého východu a Černého moře má pro kolektivní bezpečnost NATO zásadní význam. Pavel vyjádřil velké uznání za to, jakým způsobem Turecko v rámci struktur aliance působí. Dodal, že se velmi těší na tamní pověstnou pohostinnost i na konstruktivní politické debaty, které ho s tureckými představiteli v Ankaře čekají.

Turecký deník v souvislosti s rozhovorem připomněl také profesní dráhu současného českého prezidenta, který byl zvolen do funkce v roce 2023. Pavel má za sebou bohatou vojenskou minulost a vzdělání získal na prestižních britských obranných školách. Mezinárodní uznání si získal již během působení v mírových silách OSN na Balkáně, kde sehrál klíčovou roli při úspěšné evakuaci obklíčených francouzských vojáků v Chorvatsku.

V letech 2012 až 2015 působil jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky a následně dosáhl významného diplomatického úspěchu, když byl zvolen předsedou Vojenského výboru NATO. Stal se tak vůbec prvním vysokým vojenským představitelem z bývalého východního bloku, který tuto prestižní alianční funkci zastával. Ve své současné politické roli je pevně ukotven jako silně proevropský a proalianční lídr, který se od samého počátku ruské invaze na Ukrajinu řadí k nejvýraznějším zastáncům vytrvalé vojenské a politické pomoci napadené zemi.