Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála čelí obžalobě za popírání genocidia. Uvedl to dnes web Seznam Zprávy. Politik ve veřejné debatě tvrdil, že vyvraždění polských válečných zajatců Sověty v Katyni je „nacisty zkonstruovaný příběh“. Muži, který chtěl kandidovat na prezidenta, ale nesesbíral dostatek podpisů od občanů, hrozí v případě prokázání viny až tříleté vězení. Skála obvinění odmítá.
Kauza se podle Seznamu týká debaty, kterou v červnu 2020 vysílalo Svobodné rádio a jejíž záznam následně na kanálu YouTube zhlédlo zhruba 10.000 lidí. Historická fakta o tom, že polské důstojníky zavraždila v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD, Skála prohlásil za legendu, které řada vědců a politických pozorovatelů kvalitně oponuje. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 počátkem října obžalovalo všechny tři účastníky diskuse i spolek, který provozuje webové stránky, na nichž dané rádio vysílá.
„Obžaloba byla podána na tři fyzické osoby a jednu právnickou osobu pro jednání související s odvysíláním diskuse o takzvaném katyňském masakru. Jednání bylo po právní stránce kvalifikováno jako přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ sdělil serveru mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Obvodní soud pro Prahu 7 následně vydal trestní příkaz, kterým uložil obžalované trojici osmiměsíční podmíněné tresty a spolku peněžitý trest ve výši 30.000 korun. Všichni si ale proti příkazu podali odpor, takže soud bude věc řešit veřejně v hlavním líčení. „Já jsem v životě žádné genocidě nefandil, ani ji nezpochybňoval,“ reagoval na dotaz serveru Skála.
Komunista se chtěl počátkem příštího roku ucházet o funkci prezidenta republiky, dnes ale oznámil, že nesplnil vstupní podmínku. Laťka 50.000 podpisů byla podle něj vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale "kupovali přes komerční agentury".
Odpovědnost Sovětského svazu za katyňský masakr přiznal v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. Událost nazval jedním z nejtěžších zločinů stalinismu. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.
Související
Komunista Skála popíral Katyň, od soudu odešel s podmínkou
Vitásková na hlavu státu kandidovat nebude, nechce do šedi ostatních kandidátů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák