Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála čelí obžalobě za popírání genocidia. Uvedl to dnes web Seznam Zprávy. Politik ve veřejné debatě tvrdil, že vyvraždění polských válečných zajatců Sověty v Katyni je „nacisty zkonstruovaný příběh“. Muži, který chtěl kandidovat na prezidenta, ale nesesbíral dostatek podpisů od občanů, hrozí v případě prokázání viny až tříleté vězení. Skála obvinění odmítá.
Kauza se podle Seznamu týká debaty, kterou v červnu 2020 vysílalo Svobodné rádio a jejíž záznam následně na kanálu YouTube zhlédlo zhruba 10.000 lidí. Historická fakta o tom, že polské důstojníky zavraždila v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD, Skála prohlásil za legendu, které řada vědců a politických pozorovatelů kvalitně oponuje. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 počátkem října obžalovalo všechny tři účastníky diskuse i spolek, který provozuje webové stránky, na nichž dané rádio vysílá.
„Obžaloba byla podána na tři fyzické osoby a jednu právnickou osobu pro jednání související s odvysíláním diskuse o takzvaném katyňském masakru. Jednání bylo po právní stránce kvalifikováno jako přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ sdělil serveru mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Obvodní soud pro Prahu 7 následně vydal trestní příkaz, kterým uložil obžalované trojici osmiměsíční podmíněné tresty a spolku peněžitý trest ve výši 30.000 korun. Všichni si ale proti příkazu podali odpor, takže soud bude věc řešit veřejně v hlavním líčení. „Já jsem v životě žádné genocidě nefandil, ani ji nezpochybňoval,“ reagoval na dotaz serveru Skála.
Komunista se chtěl počátkem příštího roku ucházet o funkci prezidenta republiky, dnes ale oznámil, že nesplnil vstupní podmínku. Laťka 50.000 podpisů byla podle něj vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale "kupovali přes komerční agentury".
Odpovědnost Sovětského svazu za katyňský masakr přiznal v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. Událost nazval jedním z nejtěžších zločinů stalinismu. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.
Související
Komunista Skála popíral Katyň, od soudu odešel s podmínkou
Vitásková na hlavu státu kandidovat nebude, nechce do šedi ostatních kandidátů
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák