Ministerstvo chce zřídit pozici vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny

"Jedná se o úkol, který klade velké nároky na koordinaci mezi resorty, zahraničními donory, finančními institucemi, mezinárodními organizacemi a ukrajinskými partnery," uvedl pro ČTK Lipavský k funkci zmocněnce. Podle něj by měl být schopen nejen pomoci Ukrajině, ale také znásobit příležitosti pro české firmy a subjekty. "Konkrétní personální záležitosti nebudu komentovat, dokud nejsou uzavřené,“ doplnil šéf diplomacie.

Podle Aktuálně.cz byl Kopečný jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Pro web také bez detailů poznamenal, že v angažmá ve prospěch Ukrajiny hodlá pokračovat. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout. Novou pozici, do které hodlá nastoupit, ale nechtěl upřesnit, protože ještě nemá vyřízené všechny potřebné formality.

Kopečný mimo jiné stál u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kopečný přišel na ministerstvo obrany v květnu 2013 z neziskového sektoru. Profiloval se jako expert na obrannou průmyslovou spolupráci. "Nejvíc vděčný jsem za to, že jsem pomohl vytvořit samotný systém obranně-průmyslové spolupráce se zahraničím," řekl Aktuálně.cz. Vyvrcholením této snahy bylo založení Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která od loňského února zajišťuje vládní podporu českým firmám působícím v obranném a bezpečnostním průmyslu při prodeji vojenského materiálu na mezivládní úrovni.

Vláda v říjnu schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem.

Velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v srpnu ČTK řekl, že Česko by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. Druhou možností podle něj ale je, že se jednotlivé země zapojí do obnovy země podle hospodářských sektorů. Česko by tak mohlo nabídnout pomoc v energetice, dopravní infrastruktuře, ve zdravotnictví či v odminování a dekontaminaci zasažených území.