Ministerstvo školství (MŠMT) chce v roce 2024 ze státního rozpočtu více peněz pro vysoké školy i regionální školství. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, chce rozpočet navržený na příští rok zvýšit o 23,4 miliardy korun, čímž by se úroveň výdajů k HDP podle ministerstva udržela na úrovni let 2020 a 2021. Výhled, který vláda schválila v září 2022, počítá s tím, že se ve školství utratí 250,98 miliardy korun, tedy o zhruba 14 miliard méně oproti rozpočtu schválenému na letošek.
V návrhu není zohledněna novela školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve Sněmovně a která by v případě schválení měla platit od ledna 2024. V novele se stanovuje výše průměrné odměny pro některé pracovníky ve školách. Vládní návrh počítá s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle nové úpravy koaličních poslanců, kterou sněmovní školský výbor doporučil ke schválení, by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství".
Pro vysoké školy by chtělo ministerstvo získat o 10,8 miliardy korun více, než je ve vládou schváleném výhledu rozpočtu. Univerzity by si tak oproti letošku mohly polepšit o deset miliard. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je pro letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy více než loni, sdělila dříve mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na podfinancování vysokého školství nyní upozorňují Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Vysokoškolský odborový svaz.
Další peníze by měly školám plynout z rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Pro tuto oblast chce MŠMT oproti původně navržené sumě o 2,5 miliardy navíc. Výzkumná pracoviště by tak hospodařila s částkou o 1,9 miliardy vyšší než letos. Na výzkum a vývoj ve školství je pro letošní rok vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než loni.
Více peněz chce úřad i pro mateřské, základní a střední školy. Na regionální školství by podle něj mělo jít o 10,1 miliardy víc, než bylo avizováno ve výhledu. Navýšení by se mělo týkat třeba peněz na vzdělávání ukrajinských azylantů, financování práce asistentů pedagoga a školních psychologů, podpory soukromých a církevních škol a peněz na pomůcky.
Letos mají školy na pomůcky, učebnice a další neinvestiční výdaje stejně jako v roce 2022 asi 2,27 miliardy korun. Resort by chtěl rozpočet o miliardu posílit, čímž by bylo na tyto výdaje stejně peněz jako v roce 2021. Z položky školy platí rovněž náhrady za prvních 14 dní nemoci zaměstnanců či další vzdělávání pedagogů. Loni si mnohé školy a školské organizace stěžovaly na nedostatek peněz na pomůcky, protože školy finance vyčerpaly hlavně na nemocenskou pracovníků. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v říjnu 2022 úřadu zadal vypracování nového systému, aby se nemocenská z položky na pomůcky neplatila.
Související

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Prázdniny v novém školním roce 2024/25: Víme, kdy budou mít děti volno
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě
před 1 hodinou

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách
před 2 hodinami

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí
včera

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí
včera

Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků
včera

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
včera

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?
včera

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální
včera

Zemřel Ladislav Mareš, autor slavné české stolní hry Dostihy a sázky
včera

80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
včera

Útočník z Třeboně zemřel v nemocnici. Policejní zásah vyšetřuje inspekce
včera

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé
včera

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?
včera

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check
včera

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?
včera

Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková
včera

Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci
včera

Jednání s Trumpem vyvolává v Japonsku obavy. Zbytek světa by se měl bát také
včera

Von der Leyenová Trumpovi rázně vzkázala, co svými cly způsobil
včera
Chtěl bych být papežem, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump opět pobavil veřejnost svým nezvyklým výrokem. Tentokrát se nechal slyšet, že by rád stanul v čele katolické církve. „Chtěl bych být papežem,“ prohlásil s úsměvem při rozhovoru s novinářem. Vzápětí však dodal, že má i jiný návrh, kdo by mohl skutečně nahradit nedávno zesnulého papeže Františka.
Zdroj: Libor Novák