Ministerstvo školství chce v roce 2024 v rozpočtu o 23,4 miliardy korun víc

Ministerstvo školství (MŠMT) chce v roce 2024 ze státního rozpočtu více peněz pro vysoké školy i regionální školství. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, chce rozpočet navržený na příští rok zvýšit o 23,4 miliardy korun, čímž by se úroveň výdajů k HDP podle ministerstva udržela na úrovni let 2020 a 2021. Výhled, který vláda schválila v září 2022, počítá s tím, že se ve školství utratí 250,98 miliardy korun, tedy o zhruba 14 miliard méně oproti rozpočtu schválenému na letošek.

V návrhu není zohledněna novela školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve Sněmovně a která by v případě schválení měla platit od ledna 2024. V novele se stanovuje výše průměrné odměny pro některé pracovníky ve školách. Vládní návrh počítá s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle nové úpravy koaličních poslanců, kterou sněmovní školský výbor doporučil ke schválení, by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství".

Pro vysoké školy by chtělo ministerstvo získat o 10,8 miliardy korun více, než je ve vládou schváleném výhledu rozpočtu. Univerzity by si tak oproti letošku mohly polepšit o deset miliard. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je pro letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy více než loni, sdělila dříve mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na podfinancování vysokého školství nyní upozorňují Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Vysokoškolský odborový svaz.

Další peníze by měly školám plynout z rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Pro tuto oblast chce MŠMT oproti původně navržené sumě o 2,5 miliardy navíc. Výzkumná pracoviště by tak hospodařila s částkou o 1,9 miliardy vyšší než letos. Na výzkum a vývoj ve školství je pro letošní rok vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než loni.

Více peněz chce úřad i pro mateřské, základní a střední školy. Na regionální školství by podle něj mělo jít o 10,1 miliardy víc, než bylo avizováno ve výhledu. Navýšení by se mělo týkat třeba peněz na vzdělávání ukrajinských azylantů, financování práce asistentů pedagoga a školních psychologů, podpory soukromých a církevních škol a peněz na pomůcky.

Letos mají školy na pomůcky, učebnice a další neinvestiční výdaje stejně jako v roce 2022 asi 2,27 miliardy korun. Resort by chtěl rozpočet o miliardu posílit, čímž by bylo na tyto výdaje stejně peněz jako v roce 2021. Z položky školy platí rovněž náhrady za prvních 14 dní nemoci zaměstnanců či další vzdělávání pedagogů. Loni si mnohé školy a školské organizace stěžovaly na nedostatek peněz na pomůcky, protože školy finance vyčerpaly hlavně na nemocenskou pracovníků. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v říjnu 2022 úřadu zadal vypracování nového systému, aby se nemocenská z položky na pomůcky neplatila.

Související

Více souvisejících

ministerstvo školství

Aktuálně se děje

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

včera

včera

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

včera

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

včera

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

včera

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

včera

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

včera

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

včera

30. března 2026 21:57

První jméno pro letošní StarDance. Tančit bude Marta Jandová

ČT začala už na konci března s odhalováním soutěžících, kteří se na podzim zúčastní letošní řady taneční show StarDance. První potvrzenou účastnicí je Marta Jandová, úspěšná zpěvačka a dcera legendárního rockera Petra Jandy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy