Ministerstvo školství (MŠMT) chce v roce 2024 ze státního rozpočtu více peněz pro vysoké školy i regionální školství. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, chce rozpočet navržený na příští rok zvýšit o 23,4 miliardy korun, čímž by se úroveň výdajů k HDP podle ministerstva udržela na úrovni let 2020 a 2021. Výhled, který vláda schválila v září 2022, počítá s tím, že se ve školství utratí 250,98 miliardy korun, tedy o zhruba 14 miliard méně oproti rozpočtu schválenému na letošek.
V návrhu není zohledněna novela školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve Sněmovně a která by v případě schválení měla platit od ledna 2024. V novele se stanovuje výše průměrné odměny pro některé pracovníky ve školách. Vládní návrh počítá s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle nové úpravy koaličních poslanců, kterou sněmovní školský výbor doporučil ke schválení, by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství".
Pro vysoké školy by chtělo ministerstvo získat o 10,8 miliardy korun více, než je ve vládou schváleném výhledu rozpočtu. Univerzity by si tak oproti letošku mohly polepšit o deset miliard. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je pro letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy více než loni, sdělila dříve mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na podfinancování vysokého školství nyní upozorňují Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Vysokoškolský odborový svaz.
Další peníze by měly školám plynout z rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Pro tuto oblast chce MŠMT oproti původně navržené sumě o 2,5 miliardy navíc. Výzkumná pracoviště by tak hospodařila s částkou o 1,9 miliardy vyšší než letos. Na výzkum a vývoj ve školství je pro letošní rok vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než loni.
Více peněz chce úřad i pro mateřské, základní a střední školy. Na regionální školství by podle něj mělo jít o 10,1 miliardy víc, než bylo avizováno ve výhledu. Navýšení by se mělo týkat třeba peněz na vzdělávání ukrajinských azylantů, financování práce asistentů pedagoga a školních psychologů, podpory soukromých a církevních škol a peněz na pomůcky.
Letos mají školy na pomůcky, učebnice a další neinvestiční výdaje stejně jako v roce 2022 asi 2,27 miliardy korun. Resort by chtěl rozpočet o miliardu posílit, čímž by bylo na tyto výdaje stejně peněz jako v roce 2021. Z položky školy platí rovněž náhrady za prvních 14 dní nemoci zaměstnanců či další vzdělávání pedagogů. Loni si mnohé školy a školské organizace stěžovaly na nedostatek peněz na pomůcky, protože školy finance vyčerpaly hlavně na nemocenskou pracovníků. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v říjnu 2022 úřadu zadal vypracování nového systému, aby se nemocenská z položky na pomůcky neplatila.
Související
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
Ministři přebírají své resorty. Schillerová chce na ministerstvu financí audit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
před 2 hodinami
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
před 4 hodinami
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
před 5 hodinami
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
před 6 hodinami
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
před 7 hodinami
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
před 8 hodinami
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
před 9 hodinami
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
před 10 hodinami
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
před 11 hodinami
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
před 12 hodinami
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
před 13 hodinami
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
před 13 hodinami
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
před 14 hodinami
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
před 14 hodinami
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
před 16 hodinami
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
včera
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
včera
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
včera
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
včera
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák