Ministerstvo školství chce v roce 2024 v rozpočtu o 23,4 miliardy korun víc

Ministerstvo školství (MŠMT) chce v roce 2024 ze státního rozpočtu více peněz pro vysoké školy i regionální školství. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, chce rozpočet navržený na příští rok zvýšit o 23,4 miliardy korun, čímž by se úroveň výdajů k HDP podle ministerstva udržela na úrovni let 2020 a 2021. Výhled, který vláda schválila v září 2022, počítá s tím, že se ve školství utratí 250,98 miliardy korun, tedy o zhruba 14 miliard méně oproti rozpočtu schválenému na letošek.

V návrhu není zohledněna novela školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve Sněmovně a která by v případě schválení měla platit od ledna 2024. V novele se stanovuje výše průměrné odměny pro některé pracovníky ve školách. Vládní návrh počítá s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle nové úpravy koaličních poslanců, kterou sněmovní školský výbor doporučil ke schválení, by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství".

Pro vysoké školy by chtělo ministerstvo získat o 10,8 miliardy korun více, než je ve vládou schváleném výhledu rozpočtu. Univerzity by si tak oproti letošku mohly polepšit o deset miliard. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je pro letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy více než loni, sdělila dříve mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na podfinancování vysokého školství nyní upozorňují Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Vysokoškolský odborový svaz.

Další peníze by měly školám plynout z rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Pro tuto oblast chce MŠMT oproti původně navržené sumě o 2,5 miliardy navíc. Výzkumná pracoviště by tak hospodařila s částkou o 1,9 miliardy vyšší než letos. Na výzkum a vývoj ve školství je pro letošní rok vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než loni.

Více peněz chce úřad i pro mateřské, základní a střední školy. Na regionální školství by podle něj mělo jít o 10,1 miliardy víc, než bylo avizováno ve výhledu. Navýšení by se mělo týkat třeba peněz na vzdělávání ukrajinských azylantů, financování práce asistentů pedagoga a školních psychologů, podpory soukromých a církevních škol a peněz na pomůcky.

Letos mají školy na pomůcky, učebnice a další neinvestiční výdaje stejně jako v roce 2022 asi 2,27 miliardy korun. Resort by chtěl rozpočet o miliardu posílit, čímž by bylo na tyto výdaje stejně peněz jako v roce 2021. Z položky školy platí rovněž náhrady za prvních 14 dní nemoci zaměstnanců či další vzdělávání pedagogů. Loni si mnohé školy a školské organizace stěžovaly na nedostatek peněz na pomůcky, protože školy finance vyčerpaly hlavně na nemocenskou pracovníků. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v říjnu 2022 úřadu zadal vypracování nového systému, aby se nemocenská z položky na pomůcky neplatila.

Související

Školství Komentář

Konec UHO a odporných rozvařených tresek. Školní jídelny mohou odstartovat revoluci a zachránit zdraví dětí

Školní stravování čeká největší změna za posledních třicet let. Od září vstupuje v platnost novela, která má z blafů udělat zdravá, pestrá a chutná jídla odpovídající potřebám dnešních dětí. Nový systém klade důraz na kvalitní suroviny, rozmanitost a nutriční hodnoty. Školní oběd se má stát nejen zdrojem energie, ale i součástí zdravého životního stylu, jehož nedílnou součástí je i pravidelný pohyb. Stačí přitom ujít pár kilometrů denně, a dítě se může cítit, chovat i učit daleko lépe. 

Více souvisejících

ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 4 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 8 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 11 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy