Ministerstvo školství chce v roce 2024 v rozpočtu o 23,4 miliardy korun víc

Ministerstvo školství (MŠMT) chce v roce 2024 ze státního rozpočtu více peněz pro vysoké školy i regionální školství. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, chce rozpočet navržený na příští rok zvýšit o 23,4 miliardy korun, čímž by se úroveň výdajů k HDP podle ministerstva udržela na úrovni let 2020 a 2021. Výhled, který vláda schválila v září 2022, počítá s tím, že se ve školství utratí 250,98 miliardy korun, tedy o zhruba 14 miliard méně oproti rozpočtu schválenému na letošek.

V návrhu není zohledněna novela školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve Sněmovně a která by v případě schválení měla platit od ledna 2024. V novele se stanovuje výše průměrné odměny pro některé pracovníky ve školách. Vládní návrh počítá s tím, že by objem peněz na platy pedagogických pracovníků byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle nové úpravy koaličních poslanců, kterou sněmovní školský výbor doporučil ke schválení, by objem peněz na platy učitelů měl od příštího roku představovat "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství".

Pro vysoké školy by chtělo ministerstvo získat o 10,8 miliardy korun více, než je ve vládou schváleném výhledu rozpočtu. Univerzity by si tak oproti letošku mohly polepšit o deset miliard. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je pro letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy více než loni, sdělila dříve mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na podfinancování vysokého školství nyní upozorňují Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a Vysokoškolský odborový svaz.

Další peníze by měly školám plynout z rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Pro tuto oblast chce MŠMT oproti původně navržené sumě o 2,5 miliardy navíc. Výzkumná pracoviště by tak hospodařila s částkou o 1,9 miliardy vyšší než letos. Na výzkum a vývoj ve školství je pro letošní rok vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než loni.

Více peněz chce úřad i pro mateřské, základní a střední školy. Na regionální školství by podle něj mělo jít o 10,1 miliardy víc, než bylo avizováno ve výhledu. Navýšení by se mělo týkat třeba peněz na vzdělávání ukrajinských azylantů, financování práce asistentů pedagoga a školních psychologů, podpory soukromých a církevních škol a peněz na pomůcky.

Letos mají školy na pomůcky, učebnice a další neinvestiční výdaje stejně jako v roce 2022 asi 2,27 miliardy korun. Resort by chtěl rozpočet o miliardu posílit, čímž by bylo na tyto výdaje stejně peněz jako v roce 2021. Z položky školy platí rovněž náhrady za prvních 14 dní nemoci zaměstnanců či další vzdělávání pedagogů. Loni si mnohé školy a školské organizace stěžovaly na nedostatek peněz na pomůcky, protože školy finance vyčerpaly hlavně na nemocenskou pracovníků. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v říjnu 2022 úřadu zadal vypracování nového systému, aby se nemocenská z položky na pomůcky neplatila.

Související

Více souvisejících

ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití

Britská politika zažila den plný kontrastů. Zatímco v budově parlamentu probíhalo tradiční státní otevření s veškerou královskou pompou, v kuloárech a v sídle premiéra na Downing Street se odehrával boj o politické přežití Keira Starmera. Král Karel III. sice z trůnu ve Sněmovně lordů představil vládní program čítající 37 nových zákonů, pozornost se však upírala především na to, zda Starmer zůstane v čele vlády dostatečně dlouho, aby je mohl realizovat.

před 2 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+

Evropská komise se rozhodla nezavést celounijní zákaz takzvané konverzní terapie, jejímž cílem je změna nebo potlačení identity LGBTQ+ osob. Namísto závazné legislativy hodlá Brusel v roce 2027 přijmout doporučení, které členské státy vyzve, aby tyto praktiky zakázaly na národní úrovni. Oznámila to ve středu komisařka pro rovnost Hadja Lahbibová.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat

Prezidenti dvou největších světových ekonomik, Donald Trump a Si Ťin-pching, se tento týden setkávají v Pekingu na ostře sledovaném summitu, který má potenciál překreslit mapu globálního obchodu i geopolitické rivality. Pro Donalda Trumpa jde o první návštěvu Číny od roku 2017, ovšem kulisy jednání jsou tentokrát dramaticky odlišné. Zatímco tehdy byl Trump vnímán jako neviditelný nováček, dnes stojí proti lídrovi, který upevnil svou moc natolik, že překonal oficiální limity funkčních období.

před 6 hodinami

Slovensko-ukrajinská hranice

Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou

Slovenská finanční správa oznámila ve středu odpoledne náhlé a úplné uzavření všech hraničních přechodů s Ukrajinou. Toto opatření vstoupilo v platnost kolem 15:00 a podle oficiálního vyjádření potrvá až do odvolání. Hlavním důvodem pro tento krok jsou blíže nespecifikované bezpečnostní obavy, které si vyžádaly okamžitou reakci úřadů na slovenské straně.

před 7 hodinami

Donald Trump přistál v Číně

Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz

Americký prezident Donald Trump přistál v Pekingu, kde ho čekalo velkolepé přivítání doprovázené červeným kobercem a vojenskými poctami. Letoun Air Force One dosedl na letišti v čínské metropoli přibližně v 19:50 místního času. Přímo u schodů letadla prezidenta pozdravil čínský viceprezident Chan Čeng společně s americkým velvyslancem v Číně Davidem Perduem. Slavnostní ceremonii na letišti dotvářel čínský velvyslanec Sie Feng, náměstek ministra zahraničí Ma Čao-sü, vojenská kapela a stovky čínských dětí a mládeže.

před 8 hodinami

Ambition

Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů

Francouzské úřady uzavřely do karantény více než 1 700 osob na palubě výletní lodi Ambition, která v úterý zakotvila v Bordeaux. Opatření bylo zavedeno poté, co jeden z pasažérů zemřel na následky podezření na nákazu norovirem a u přibližně padesáti dalších osob se projevily příznaky tohoto onemocnění. Na plavidle se nachází 1 233 cestujících, přičemž většinu tvoří občané Velké Británie a Irska, a stovky členů posádky.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty

Americký prezident Donald Trump spustil na své sociální síti Truth Social další vlnu nočních příspěvků, ve kterých útočil na své politické oponenty, především na bývalého prezidenta Baracka Obamu. Mezi desítkami sdílených zpráv se objevila řada nepodložených konspiračních teorií, falešných citátů i nepravdivých tvrzení o minulých volbách a médiích. Tato smršť příspěvků, která trvala od pondělního večera do úterního rána, se stala terčem okamžitého prověřování faktů.

před 10 hodinami

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu s Hygienickou služba ČR pozorně sledují výskyt hantaviru Andes, jehož ohnisko se nedávno objevilo na palubě lodi Hondius v zahraničí. Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je však riziko pro obyvatele České republiky v současné době velmi nízké. Na lodi se totiž nenacházel žádný český občan.

před 11 hodinami

Stanislav Přibyl

Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup

Pražský arcibiskup a primas český Stanislav Přibyl se otevřeně obrátil na pachatele, který v Jablonném v Podještědí odcizil vzácnou relikvii – lebku svaté Zdislavy z Lemberka. Podle nejvyššího představitele tuzemské katolické církve by zloděje mohly postihnout vážné následky v podobě neštěstí či kletby. Přibyl zdůraznil, že jeho slova nejsou míněna jako výhrůžka, ale vycházejí z letitých zkušeností a reality duchovního světa, kde zásah do posvátného prostoru a hanobení ostatků mívá své dopady.

před 12 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump přicestuje ve středu večer do Pekingu na první návštěvu šéfa Bílého domu v Číně po téměř deseti letech. Cílem ostře sledovaného summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem je upevnění mocenských pozic oslabených probíhající válkou v Íránu. Prezidenta doprovází delegace technologických gigantů včetně Elona Muska (Tesla) a Tima Cooka (Apple), přičemž se očekává oznámení významných obchodních kontraktů.

před 13 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu

Vojenské tažení Spojených států v Íránu si za necelých šedesát dní vyžádalo investice ve výši 29 miliard dolarů. Tyto čerstvé statistiky ministerstva obrany převyšují dubnové předpoklady, které byly o čtyři miliardy nižší. Podle Julese Hursta III., jenž má v Pentagonu na starosti finance, stojí za prodražením operace zejména nutný servis a obměna poničeného vybavení i každodenní logistické zajištění jednotek v poli.

před 14 hodinami

Donald Trump

Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump se sice především soustředí na válku s Íránem na Blízkém východě, ale nové vyjádření poskytl i k diplomatickým jednáním ohledně konfliktu na Ukrajině. Šéf Bílého domu věří, že se podaří dosáhnout mírové dohody. 

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Déšť

Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší

Předpověd počasí pro nadcházející dny naznačuje, že nás čeká chladnější a na srážky velmi bohatý zbytek týdne. Teploty zůstanou pod průměrem a slunečních paprsků bude minimum, přičemž nejvíce deště meteorologové očekávají během nadcházejícího víkendu.

včera

Sébastien Lecornu

Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru

Francouzský premiér Sébastien Lecornu vyzval k okamžitému posílení koordinace mezi zeměmi Evropské unie v reakci na šíření hantaviru. Důvodem je propuknutí nákazy na výletní lodi MV Hondius, kde se virem nakazilo nejméně jedenáct lidí. Mezi infikovanými je i jeden francouzský občan, který byl po návratu do vlasti hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

včera

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

včera

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný

Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích

Víkendové pražské derby mezi Slavií a Spartou, které provázely divácké výtržnosti, nezůstane bez politické odezvy. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) po úterním jednání s fotbalovými funkcionáři podle České televize oznámil plán na rozsáhlé legislativní změny. Hlavním cílem je zpřísnění pravidel v přestupkovém zákoně, které by mělo policii a pořadatelům usnadnit identifikaci agresivních jedinců a zvýšit bezpečnost na stadionech.

včera

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy