Ministerstvo školství opět zjišťuje, kolik uprchlíků z Ukrajiny se vzdělává na českých školách

Ministerstvo školství (MŠMT) začalo v těchto dnech opětovně zjišťovat, kolik uprchlíků z Ukrajiny pracuje a vzdělává se v mateřských, základních a středních školách a na konzervatořích v Česku. Údaje musí školy úřadu předat do 18. dubna, vyplývá z informací na webu metodického portálu MŠMT edu.cz. Dosud poslední přesné údaje o počtu azylantů v regionálním školství pocházejí ze sběru dat k 30. září loňského roku. Podle nich se tehdy v Česku učilo 50.285 dětí ukrajinských uprchlíků, což představovalo 2,7 procenta všech školáků.

Podle úřadu je cílem mimořádného sběru dat zjistit aktuální stav žáků a pracovníků z Ukrajiny ve školách a zjistit aktuálně volné kapacity ve školách spolu s možnostmi jejich navýšení od září. "Toto šetření považujeme za zásadní pro strategické plánování dalšího postupu v oblasti poskytování vzdělávání pro děti a žáky z Ukrajiny a pro koordinaci dalšího postupu," píše se na webu edu.cz.

Mluvčí MŠMT Aneta Lednová ČTK nedávno řekla, že podle předběžných odhadů se počet dětských azylantů z Ukrajiny, kteří jsou ve věku předškoláků, školáků a středoškoláků, oproti posledním dostupným údajům výrazně nezměnil. "Konkrétní informace, že by v některém z měst hrozila krize z nedostatku volných kapacit pro ukrajinské děti a žáky, na MŠMT nemáme. Skrze klíčové asociace i neziskový sektor působící v českém školském systému pravidelně avizujeme, aby s námi byly podobné informace komunikovány a MŠMT na ně mohlo z pozice ústředního orgánu státní správy systémově reagovat," uvedla.

Loni na podzim chodilo do základních škol 39.478 školáků s ukrajinským občanstvím, kteří do země přicestovali v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Celkem na začátku aktuálního školního roku navštěvovalo ZŠ podle dat ministerstva 1,007.778 dětí, podle úřadu nejvíce v historii České republiky.

Zaměstnanci školek se podle údajů ministerstva z konce září starali o 6904 ukrajinských uprchlíků, kteří tvořili 1,9 procenta všech předškoláků. Nejméně utečenců z válkou zasažené země navštěvovalo v ČR střední školy. Ministerstvo v nich ve svém sběru dat v září 2022 registrovalo 3457 ukrajinských azylantů z celkem zhruba 463.000 středoškoláků.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny začali do Česka přicházet po začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února minulého roku. V Česku je podle statistik ministerstva zhruba 10.900 mateřských, základních a středních škol.

Související

Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

ministerstvo školství Ukrajina studenti

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

BND: Rusko bude do roku 2030 schopno zaútočit na NATO

Německo čelí vážným bezpečnostním hrozbám zvenčí, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, zatímco uvnitř země je znepokojující vzestup islamismu a pravicového extremismu. Na každoročním slyšení před kontrolním výborem Spolkového sněmu to v pondělí uvedli šéfové tří německých tajných služeb.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Praha

Noční život v Praze se mění. Tahy po hospodách skončily

Praha se rozhodla zakročit proti takzvaným "pub crawls", organizovaným nočním toulkám po barech, které pořádají specializované agentury a které jsou spojeny s hlučnými skupinami opilých turistů. V pondělí tento zákaz schválila Rada hlavního města Prahy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 7 hodinami

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 9 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 10 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 12 hodinami

před 12 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 12 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 13 hodinami

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy