Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele.
Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.
Vláda už na podzim stanovila cenové stropy energií, a to konkrétně na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda dosud chválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by cenové stropy v této omezené podobě měly vyjít na maximálně 130 miliard korun.
Nyní se tak vláda chystá nařízení o cenových stropech dál rozšířit. Umožňuje jí to upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.
MPO už v listopadu spustilo pro velké podniky dotační program, který měl firmám kompenzovat ztráty způsobené drahými energiemi. Stát pro něj vyčlenil 30 miliard korun. Podle aktuálního návrhu ministerstva by ovšem rozšíření cenového stropu na energie mělo část výdajů na dotace snížit. Přesnou částku ovšem resort v návrhu nespecifikoval.
Ministerstvo zároveň chce do konce ledna nařízení o maximálních cenách doplnit o stanovení nejvýše přípustného majetkového prospěchu, který může velká firma tímto opatřením získat. Zároveň počítá se čtvrtletním vyhodnocováním fungování cenových stropů pro velké podniky.
Jasno naopak zatím stále není o kompenzacích pro dodavatele elektřiny a plynu za zastropované ceny energií pro odběratele. Nyní podobu kompenzací probírají meziresortní pracovní skupiny, následně by jeho finální podobu měla podle současného harmonogramu do konce roku projednat vláda, řekl ve středu ČTK David Hluštík z odboru komunikace MPO.
Související
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
ministerstvo průmyslu , Energetika , Jozef Síkela
Aktuálně se děje
před 55 minutami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 2 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 4 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 5 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 6 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Zdroj: Libor Novák