Na zastropované ceny energií zřejmě dosáhnou i velké firmy

Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.

Vláda už na podzim stanovila cenové stropy energií, a to konkrétně na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny vláda dosud chválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by cenové stropy v této omezené podobě měly vyjít na maximálně 130 miliard korun.

Nyní se tak vláda chystá nařízení o cenových stropech dál rozšířit. Umožňuje jí to upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.

MPO už v listopadu spustilo pro velké podniky dotační program, který měl firmám kompenzovat ztráty způsobené drahými energiemi. Stát pro něj vyčlenil 30 miliard korun. Podle aktuálního návrhu ministerstva by ovšem rozšíření cenového stropu na energie mělo část výdajů na dotace snížit. Přesnou částku ovšem resort v návrhu nespecifikoval.

Ministerstvo zároveň chce do konce ledna nařízení o maximálních cenách doplnit o stanovení nejvýše přípustného majetkového prospěchu, který může velká firma tímto opatřením získat. Zároveň počítá se čtvrtletním vyhodnocováním fungování cenových stropů pro velké podniky.

Jasno naopak zatím stále není o kompenzacích pro dodavatele elektřiny a plynu za zastropované ceny energií pro odběratele. Nyní podobu kompenzací probírají meziresortní pracovní skupiny, následně by jeho finální podobu měla podle současného harmonogramu do konce roku projednat vláda, řekl ve středu ČTK David Hluštík z odboru komunikace MPO.