Nečas u soudu popřel, že nepravdivě svědčil ve prospěch manželky

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády. Vyšlo totiž najevo, že vrchní ředitelka premiérova kabinetu a zároveň Nečasova milenka Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Podle obžaloby Nečas nepravdivě svědčil dvakrát, a to u hlavních líčení konaných 15. dubna 2015 a 13. září 2017.

"Příliš nechápu, jak může pan státní zástupce vědět, co jsem cítil v září a říjnu 2012. Já jsem ty obavy cítil. Je nade vší pochybnost, že moje tehdejší bydliště bylo monitorováno neznámými lidmi. Existují fotografie, jak u bydliště nastupuju a vystupuju ze svého vozu," zdůraznil dnes Nečas u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Zmínil také, že jako vysoký ústavní činitel čelil různým typům výhrůžek. "Mně, manželce i mým dětem bylo opakovaně vyhrožováno zabitím," řekl. Podivil se tomu, že tyto výhrůžky měla řešit jen obvodní kriminální policie. "Nikdo se mně nemůže divit, že jsem pojal hluboký stupeň nedůvěry vůči Ochranné službě Policie České republiky," podotkl. Připomněl také, že se jako premiér vzdal stálé přítomnosti bodyguardů - tvrdí, že tak chtěl ušetřit státní peníze, protože ochranka předsedy vlády stála deset milionů korun ročně.

Nečas dále uvedl, že obavy kvůli sledování u něj vyvstaly krátce po návštěvě Afghánistánu a také v souvislosti s nekalými praktikami kolem nákupu letounů gripen. "Identifikoval jsem si, že to souvisí s otázkami obrany. Proto jsem se obrátil na Vojenské zpravodajství," uvedl. Na dotaz soudce, proč věc neřešil přes ministra obrany, Nečas odpověděl, že Alexandr Vondra (ODS) mu předtím oznámil svůj úmysl rezignovat. "Řešit to s ministrem vnitra Radkem Johnem (VV) mě ani nenapadlo," doplnil expremiér.

To, že premiér komunikoval s šéfy bezpečnostních služeb napřímo, bylo podle Nečase standardní a legální. "Předseda vlády je nemůže napřímo úkolovat, ale komunikovat s nimi ano. Já jsem je neúkoloval - dal jsem podnět ohledně toho, že mám obavy. Jak s tímto podnětem naložilo Vojenské zpravodajství, bylo zcela v jeho pravomoci," doplnil Nečas. Jeho současná manželka podle něj v této věci působila jen jako "komunikační kanál".

Celou kauzu Vojenského zpravodajství Nečas označil za politickou, jejím účelem podle něj bylo svrhnout vládu. Uvedl, že když byla jeho budoucí manželka Jana ve vazbě, třikrát dostala nabídku, aby se stala spolupracující obviněnou. "Ve skutečnosti jim šlo o to, aby je zasvětila do financování ODS. Postup Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byl svévolný," řekl a zkritizoval jak tehdejšího šéfa olomouckých žalobců Iva Ištvana, tak i bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu.

Za křivou výpověď hrozí až tříleté vězení. Soud původně Nečasovi uložil roční podmínku a peněžitý trest 100.000 korun takzvaným trestním příkazem, tedy bez nařízení veřejného projednání věci. Nečas i státní zástupce si ale proti tomuto rozhodnutí podali takzvaný odpor, a proto soudce nařídil nynější hlavní líčení.

Justice Nečasovou potrestala za zneužití Vojenského zpravodajství tříletou podmínkou a maximálním, tedy desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. V odůvodnění verdiktu zaznělo, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu a že jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy.

U Obvodního soudu pro Prahu 1 čelí Nečas s manželkou obžalobě také v případu údajného podplacení poslanců ODS.