Nejvyšší soud nařídil znovu otevřít spor o vypořádání společného jmění manželů

V projednávaném případě Okresní soud v Mělníku při vypořádání společného jmění manželů rozhodl tak, že majetek rozdělil na dva rovnocenné podíly. Muž s tím nesouhlasil, proto podal odvolání ke Krajskému soudu v Praze.

Krajský soud měl jiný právní názor než okresní soud a odklonil se od rovnocenného vypořádání. Argumentoval tím, že muž někdejší manželku psychicky a fyzicky týral, za což byl také pravomocně odsouzen. Proto krajský soud majetek vypořádal v poměru 70 ku 30 ve prospěch ženy.

Už před odvolacím soudem muž a jeho advokát označovali takový postup za nepřijatelný. Není podle nich možné, aby se na základě jím podaného odvolání zhoršilo jeho vlastní postavení. Odvolací soud ale uvedl, že princip zákazu změny k horšímu, zahrnutý v trestním řádu, se v civilním řízení zásadně neuplatní.

Nejvyšší soud rozhodnutí krajského soudu zrušil a spor mu vrátil k dalšímu řízení. Zákaz změny k horšímu se podle nejvyšší instance přiměřeně uplatňuje i v civilním řízení, což plyne z prvorepublikové judikatury Nejvyššího soudu, stejně jako ze starší i novější české odborné literatury.

"Zákaz změny k horšímu se v řízení projevuje v tom, že strana, která využila opravného prostředku, nemůže mít v důsledku rozhodnutí opravného soudu horší postavení, než jaké jí přiznávalo napadené rozhodnutí, tj. prvostupňové rozhodnutí nesmí odvolací soud změnit k tíži odvolatele," stojí v novém rozsudku.

Situace by byla jiná, kdyby dovolání podaly obě strany. V tom případě by mohl soud mužovo postavení zhoršit, protože by to udělal z podnětu protistrany.