Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 3,9 procenta

Podle generálního ředitele ÚP ČR Viktora Najmona jsou letos zaměstnavatelé opatrnější v přijímání nových pracovníků a kvůli dražším energiím či surovinám se zaměřují i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných míst se za měsíc snížil asi o 7500. "Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat," uvedl Najmon.

Ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstvo vývoj počtu lidí bez práce a i volných pracovních míst podrobně sleduje. "Sice jsme nyní svědky určitého mírného nárůstu nezaměstnanosti, jde ale na začátku roku o obvyklý jev," uvedl. Upozornil na průzkum, podle kterého osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd.

Nárůst počtu lidí bez práce nemusí být podle hlavního analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa nutně špatnou zprávou. "Domácí trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly více než rok problém najít vhodné zaměstnance, napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tento tlak částečně uvolnit a umožnit tak pročištění pracovního trhu," sdělil ČTK.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je navzdory zlepšení ekonomického výhledu pravděpodobně nutné letos počítat s pozvolným nárůstem nezaměstnanosti výrazněji nad čtyři procenta. "Pozitivem v tomto směru alespoň je, že zatím nic nenasvědčuje k tomu, že by mělo dojít k prudkému nárůstu nezaměstnanosti a dramatickému úbytku volných pracovních pozic, jako tomu bylo po finanční krizi v roce 2008," uvedl.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu v Ústeckém kraji, bez práce tam bylo 5,8 procenta lidí. Následuje Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 5,2 procenta. "Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl Úřad práce. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském kraji, v Praze, v Pardubickém a Plzeňském kraji, a to shodně 3,1 procenta.

Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost na Praze-východ, práci tam hledalo 1,6 procenta lidí. Na opačném konci žebříčku je Karviná s nezaměstnaností 8,5 procenta. Právě na Karvinsku připadá na jedno pracovní místo 11,8 uchazeče o zaměstnání, na Bruntálsku je to šest uchazečů a na Mostecku 4,6 uchazeče.

V lednu se do evidence ÚP ČR hlásili ve větší míře lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. Zaměstnavatelé mají nadále zájem o nové pracovníky převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. S rozjezdem lyžařské sezony je, obdobně jako loni, zájem též o zaměstnance v horských střediscích a cestovním ruchu.

Z celkového počtu nezaměstnaných tvořily 52,6 procenta ženy. Průměrný věk nezaměstnaných byl v lednu 43,2 roku, loni to bylo 43,7 roku. "Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i během uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám," uvedl ÚP ČR. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.

Ke konci ledna pracovalo v Česku podle evidence úřadů práce 94.383 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou, většinou ženy. Ukrajinci nejčastěji pracují jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. V evidenci ÚP ČR bylo 16.310 Ukrajinců, z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tak tvořili 5,3 procenta.

Analytici: Nárůst nezaměstnanosti v lednu je obvyklý, letos ale neskončil

Energetická krize, ochlazení české ekonomiky a s tím spojená podnikatelská nejistota se na pracovním trhu v Česku podle analytiků zatím příliš neprojevily. Lednový nárůst počtu nezaměstnaných není podle nich nic neobvyklého, je dán hlavně ukončováním sezonních prací. V dalších měsících nicméně s ohledem na ekonomickou situaci nezaměstnanost dál poroste, uvedli analytici ve svých vyjádřeních pro ČTK. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý soudí, že by ale i v dalších měsících mohla zůstat nízká.

"I přestože firmy čelí nárůstu nákladů, dobrou zprávou pro zaměstnance je, že více než čtyři pětiny zaměstnavatelů se v příštích šesti měsících dávat výpovědi nechystají. Nabírat další zaměstnance bude každý sedmý podnik," uvedl Dlouhý s odvoláním na výsledky průzkumu, který HK provedla mezi svými členy.

V lednu nezaměstnanost stoupla od prosince o dvě desetiny bodu na 3,9 procenta. Úřady práce evidovaly 283.059 nezaměstnaných, kterých bylo poprvé od března 2018 více než volných míst. Těch zaměstnavatelé v lednu nabízeli 281.141, plyne z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Na jedno volné místo podle něj aktuálně připadá jeden uchazeč, před rokem to bylo 0,76 uchazeče.

"To je z pohledu makroekonoma zdravý trend," komentoval lednovou nezaměstnanost hlavní ekonom Comfort Finance Group Vladimír Pikora. Situace, kdy je více volných míst než volných lidí, není podle Pikory normální ani zdravá, protože zaměstnavatel si nemůže mezi uchazeči o práci vybírat, a roste tlak na růst mezd, což následně snižuje konkurenceschopnost.

Současně doplnil, že největší poptávka je nyní po dělnících nebo řidičích, tedy pozicích, kde stačí základní vzdělání. "Tady je vidět, že jsme montovna a sklad Evropy. Vysoké vzdělání zde není ohodnocené. Jsme jednoduchou ekonomikou," konstatoval Pikora.

Ani hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf nevnímá nárůst počtu lidí bez práce jako špatnou zprávu. "Trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly více než rok problém najít vhodné zaměstnance, napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tento tlak částečně uvolnit, a umožnit tak pročištění pracovního trhu," sdělil ČTK.

Právě snížení počtu volných míst je podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška jedinou citelnější změnou na pracovním trhu. Uvedl, že zřejmě největší vliv na to mělo zaměstnávání ukrajinských uprchlíků na pozice, o které Češi nejeví příliš zájem.

"Proběhnuvší hospodářská recese ve druhé polovině loňského roku se do situace na pracovním trhu téměř nepromítla a jedinou hmatatelnější stopou poklesu ekonomiky je zatím snižující se nabídka volných míst," komentoval lednové výsledky nezaměstnanosti analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj firmy začínají být s nabíráním zaměstnanců opatrnější než v první polovině loňského roku. Zatím ale nic nenasvědčuje k tomu, že by se měla opakovat situace po finanční krizi v roce 2008, kdy nezaměstnanost prudce vzrostla a počet volných míst dramaticky klesl, doplnil.

Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že míra nezaměstnanosti zůstane po celý letošní rok výš než loni, přičemž ve druhé polovině roku by se mohla dostat nad čtyři procenta. "Česko totiž letos bude koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Ke snižování zaměstnaneckých stavů (firmy) nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji," dodal Kovanda.

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové podíl nezaměstnaných letos stoupne zřejmě jen nepatrně, protože firmy si pamatují, jak obtížné bylo pracovní sílu sehnat. Po loňských průměrných 3,4 procenta by měl letos podle prognózy KB průměr dosáhnout 3,9 procenta, dodala. Mírný nárůst nezaměstnanosti předpokládá i analytik Generali Investments Radomír Jáč. "Celoroční průměr pro rok 2023 očekávám v oblasti 3,7 procenta s výhledem na postupné zlepšování situace v roce 2024," uvedl.