OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Hlavním spouštěčem této vládní krize se stala kontroverzní komunikace ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé. Ten zaslal prezidentu Petru Pavlovi textové zprávy, které opozice neváhá označit za formu vydírání. Celý spor prohlubuje už tak značné příkopy mezi vládním táborem a opozičními bloky, které se rozhodly jednat jen několik týdnů poté, co vláda získala svou řádnou důvěru.

Program jednacího dne byl od počátku atypický. Namísto očekávané ofenzivy opozice ovládli řečniště vládní ministři. Ti jeden po druhém vystupovali s argumentem, že schůze je zbytečným mrháním časem a brzdí je v rozdělané práci. Členové kabinetu opakovaně připomínali, že jejich priority byly schváleny teprve před devatenácti dny a od té doby se v jejich programu nic nezměnilo.

Mezi prvními vystoupil ministr školství Robert Plaga, který se podivil nad tím, že musí o důvěru žádat znovu po necelých třech týdnech. Svůj čas u pultíku využil k prezentaci věcných témat, jako je například regulace používání mobilních telefonů ve školách. Podle něj neexistují žádné reálné věcné důvody, proč by měla vláda v tuto chvíli padnout.

Pozornost vzbudil také ministr dopravy Ivan Bednárik, nominovaný za SPD. Jeho projev byl provázen nejistou češtinou se silným slovenským přízvukem, za což se poslancům omluvil s tím, že se jazyk stále učí. Bednárik označil schůzi za absurdní divadlo a zdůraznil, že občané očekávají výsledky, nikoliv nekonečné politické debaty, které znemožňují exekutivní činnost.

Do debaty se zapojily i špičky hnutí SPD. Radim Fiala, předseda poslaneckého klubu, obhajoval vládní kroky v oblasti zahraniční politiky a ekonomiky. Zmínil potřebu narovnat vztahy v rámci Visegrádské čtyřky, které byly podle něj poškozeny předchozím kabinetem. Expertům však v jeho projevu chyběl hlubší rozbor faktu, že V4 je v současnosti názorově rozštěpená, zejména kvůli postoji Polska a Maďarska k ruské agresi.

Ekonomická témata vnesla do sálu Alena Schillerová, která tvrdě kritizovala rozpočtovou politiku svého předchůdce Zbyňka Stanjury. Obhajovala navýšení deficitu na 310 miliard korun jako krok k „zreálnění“ financí, které byly dříve údajně postaveny na nerealistických příjmech. Radim Fiala k tomu dodal tradiční kritiku směrem k Bruselu a slíbil, že tato vláda nebude „servilně schvalovat“ vše, co Evropská unie předloží.

Večerní hodiny pak konečně patřily opozičním lídrům, kteří na vládu nebrali žádné ohledy. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vystoupil s velmi ostrým projevem, ve kterém označil chování ministra Macinky za „extrémní případ buranství v politice“. Podle Hřiba je nepřípustné, aby člen vlády bezprecedentně vydíral hlavu státu, a vyzval premiéra Babiše, aby se od těchto praktik jasně distancoval.

Hřib se neostýchal Macinkovu „odvahu“ ironicky srovnat se skutečným hrdinstvím prezidenta Pavla, který je držitelem vojenských vyznamenání. Podle šéfa Pirátů jde v případě ministra zahraničí o pouhou „donebevolající drzost“. Hřib také vyjádřil obavu, že celá kauza slouží premiérovi jako kouřová clona, za kterou v tichosti rozjíždí své staré obchodní zájmy.

Kritika z pirátských řad pokračovala vystoupením Olgy Richterové, která se opřela přímo do Andreje Babiše. Její slova o „protřelém estébáckém psu“, kterého novým kouskům nenaučíš, vyvolala v sále značné emoce. Richterová tvrdí, že premiér se bojí spravedlnosti a využívá vládní postavení a imunitu jako štít, přičemž celá země se stává jeho rukojmím.

Do slovní přestřelky se zapojil i Vít Rakušan, předseda STAN. Ten reagoval na vládní obvinění z pokrytectví slovy, že koalice si musí zvyknout na existenci aktivní opozice. I když má vláda v parlamentu většinu, neznamená to podle něj, že menšina bude mlčet k zásahům do demokratických pilířů státu. Rakušan rovněž upozornil na podseknutý rozpočet ministerstva vnitra, který ohrožuje bezpečnost země.

Zástupci TOP 09, Matěj Ondřej Havel a Jan Jakob, shodně uvedli, že vyvolání hlasování o nedůvěře je jejich morální povinností. Přestože uznávají, že takový krok krátce po vzniku vlády je nestandardní, reagují tím na „nestandardní selhávání“ kabinetu. Podle Jakoba vláda selhává nejen věcně, ale především hodnotově a institucionálně.

Velkým tématem schůze se stal také střet zájmů Andreje Babiše. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc se premiéra zastal s tím, že pouhé držení akcií zákon o střetu zájmů neporušuje. Toto tvrzení však okamžitě napadl Marek Výborný z KDU-ČSL, který připomněl historické souvislosti a čerpání dotací firmami z holdingu Agrofert v dobách, kdy byl Babiš ministrem financí.

Marek Výborný se v diskusi dotkl i kuriózní situace kolem nerealizované cesty poslance Turka na Kypr slovenským vládním speciálem. Tato zmínka vyvolala v jednacím sále vlnu smíchu. Výborný se pozastavil nad tím, jak by se evropští ministři dívali na „černého pasažéra“ z jiného státu, a ocenil, že premiér Babiš tuto diplomatickou blamáž nakonec pravděpodobně zatrhl.

Kromě politických půtek se řešily i konkrétní resortní problémy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch varoval, že systém veřejného pojištění je na hraně kolapsu kvůli nezodpovědnému hospodaření předchozího vedení. Podle něj některé pojišťovny již nemají kde brát a hrozí, že nebudou schopny včas proplácet péči zdravotnickým zařízením.

V oblasti kultury se ministr Oto Klempíř snažil rozptýlit obavy o nezávislost veřejnoprávních médií. Odmítl, že by změna jejich financování přímo ze státního rozpočtu znamenala jejich „náhubkování“. Klempíř slíbil, že média nikdo rušit nebude, ale zároveň si vyhradil právo politiků na jejich kritiku. Svou řeč zakončil gestem podané ruky k opozici, kterou však poslanci STAN a Pirátů přijali skepticky.

Podobně jako v případě dopravy, i ministr zemědělství Martin Šebestyán si stěžoval na zděděný dluh. Poukázal na dramatický propad rozpočtu resortu během posledních čtyř let, což mělo za následek odložení protipovodňových opatření a oslabení konkurenceschopnosti českých potravinářů. Tímto způsobem se vládní ministři v podstatě střídali v kritice Fialova kabinetu, namísto aby odpovídali na aktuální výtky opozice.