Odbory spočítaly reálný dopad úsporného balíčku. Tříčlenná rodina ztratí až 178 tisíc ročně

Vládní konsolidační balíček, který má za cíl uspořit na výdajích a zvýšit příjem financí od státní kasy, může mít na domácnosti velmi výrazný vliv. Vyplývá to z informací Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), které představily na svém webu a na tiskové konferenci. Podle jejich propočtů by průměrná česká rodina s jedním dítětem a průměrným výdělkem mohla ročně přijít až o 178 tisíc korun.

ČMKOS už v pondělí vyhlásila s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Hlavními důvody jsou "bezprecedentní dopady vládního "konsolidačního" balíčku na zaměstnance, nespokojenost se současným způsobem správy země, nesouhlas s postupem ze strany vlády a nevedení dialogu se zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů." 

Předseda ČMKOS Josef Středula už minulý týden uvedl, například změny v DPH nesníží změny produktů pro konečného spotřebitele, ale naopak zvýší marže pro prodejce. Za velkou chybu považuje zrušení benefitů i snižování platů ve veřejné sféře. Kritizoval také zvýšení cen dálničních známek, které by měly zdražit o 800 korun. 

V pondělí Středula vládu kritizoval za to, že s odbory nevede dialog a není možné dosáhnout sociálního smíru. "Naším cílem je dosáhnout zmírnění dopadů na zaměstnance a jejich rodiny," uvedl. Středula také připomněl, že poslední stávková pohotovost byla vyhlášena před více než deseti lety.

Dnes odboráři představili konkrétní dopady, které bude mít úsporný balíček na české domácnosti. Jako model posloužila tříčlenná rodina s předškolním dítětem, kde oba rodiče pracují, každý s průměrným výdělkem 42 tisíc korun hrubého měsíčně.

Modelová domácnost tak má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění ale zaplatí oba rodiče státu 6048 korun. Zrušení školkovného ukrojí dalších 30 840 korun, do příjmu rodiny se ale promítne i snížená podpora svatebního spoření, znehodnocení příjmu inflací či zrušení benefitů.

Podle propočtů odborářů tak modelová rodina ročně ztratí 152 763 korun. Pokud jsou oba rodiče zaměstnaní ve veřejné sféře, bude propad v příjmech ještě výraznější a dosáhne částky 178 207 korun. Rodina tak ztratí 20 % svého ročního příjmu.

Odboráři tvrdí, že vládní balíček míří především na zaměstnance a jejich rodiny a na důchodce. Poukazují také například na to, že zatímco víno se danit nemá, tak kojenecká voda míří do vyšší sazby DPH, podobně jako vodné či stočné.

Související

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.
Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden schválili poslanci. Hlava státu v minulosti naznačila, že k návrhu má své výhrady. Dnes je zopakovala. 

Více souvisejících

Vláda ČR Josef Středula Odbory

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 42 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 5 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 5 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 7 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, dosáhl dalšího historického milníku. Jeho čisté jmění přesáhlo hranici 400 miliard dolarů, čímž se stal prvním člověkem, který tohoto čísla dosáhl. Upozornil na to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy