Okresní správy sociálního zabezpečení mají zaniknout. Vláda a MPSV přišly s plánem územních správ

Vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí plánují změnit strukturu soustavy České správy sociálního zabezpečení. Dnes je podle návrhu změny zákona již nevyhovující počet Okresních správ sociálního zabezpečení, které spadají právě pod ČSSZ. Vzniknou tak Územní správy sociálního zabezpečení, zahrnující 2-4 kraje. 

OSSZ je na území České republiky 77, což přináší vysokou administrativní náročnost, omezení možnosti synergických efektů v provozu jednotlivých pracovišť a omezenou možnost optimalizace služeb – to předznamenává zvýšené náklady a neefektivní využití personálních zdrojů. 

Jednotlivá pracoviště OSSZ mají do značné míry provozní autonomii. Pak je obtížnější dosahovat poskytování služeb v rámci větších organizačních celků. V praxi to znamená problematičtější hledání požadovaných úspor, což vede k dalšímu neefektivnímu využití personálních zdrojů. „Lze tak očekávat, že s každým takovým budoucím požadavkem budou tyto problémy nadále růst,“ píše vláda v textu návrhu změny zákona.  

OSSZ tak nedokážou efektivně pomáhat klientům. Situace se ještě zhoršuje ve chvíli, kdy narůstá počet agendy k vyřízení. „Cílem návrhu zákona je proto nové uspořádání organizační struktury správ sociálního zabezpečení tak, aby bylo možno efektivně vykonávat stanovené působnosti v oblasti sociálního zabezpečení,“ pokračuje text.   

Od změny si státní správa slibuje efektivnější vyřizování důchodového a nemocenského pojištění, fungování lékařské posudkové služby, výběr pojistného na sociální zabezpečení a v neposlední řadě i provádění exekučních srážek. To vše „s optimálním využitím moderních informačních a komunikačních technologií a lidského potenciálu zaměstnanců k zajištění maximální spokojenosti a komfortu klientů,“ jak doplnila vláda v návrhu.  

Jak to tedy bude vypadat? 

Na území České republiky již nebude 77 okresních správ. Sjednotí se Praha se Středočeským krajem; dále Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj; jednotnou správu bude mít Ústecký, Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj. 

Na Moravě vzniknou dvě: jedna pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj; druhá pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.  

„Dosavadní okresní správy sociálního zabezpečení ve vymezených správních obvodech dnem nabytí účinnosti zákona splynou a tímto splynutím vznikne nová územní správa sociálního zabezpečení; tímto splynutím dosavadní okresní správy sociálního zabezpečení zaniknou,“ zaznívá z návrhu. Pracovní místa by se ve velkém rušit neměla. 

Tyto Územní správy sociálního zabezpečení budou zastoupeny správními úřady. Jednotlivé správy v každém okrese zřídí kontaktní pracoviště. Každý se bude moci obrátit na jakékoliv kontaktní pracoviště v rámci působnosti celého územního útvaru.  

To znamená, že pokud občan původem z Hradce Králové dlouhodobě přebývá v Ústí nad Labem, ale nemá zde trvalé bydliště, bude se moci obrátit na tamní kontaktní pracoviště. „Je však zaručeno, že určité věci, které se týkají posuzování zdravotního stavu a úkonů, u nichž je potřebná osobní přítomnost, musí kontaktní pracoviště zajistit vždy pro ty občany, kteří mají v daném okrese své bydliště; to znamená, že každý má právo tyto věci vyřídit, tak jako dosud, v místě svého okresu,“ doplňuje vláda v návrhu. 

Mocná ČSSZ 

Česká správa sociálního zabezpečení na svém webu uvádí, že spravuje agendu více než 8,9 milionu klientů, včetně 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodců a průměrně více než 300 tisíc dávek nemocenského pojištění za měsíc. Přínos do státního rozpočtu činí až třetinu všech jeho příjmů. Jsou to peníze vybrané na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti.  

Související

Více souvisejících

čssz ,  Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 50 minutami

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

před 2 hodinami

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 4 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 6 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 7 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 13 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 15 hodinami

včera

včera

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy