Prezidentský kandidát Petr Pavel slibuje konzultovat problémy s odborníky a s politiky v průběhu přípravy zákonů tak, aby nemusel využívat veta. Dnes novinářům představil tým ekonomů, expertů na energetiku a sociální politiku, se kterým konzultuje problémy spojené s nedostatkem energií či inflací.
Vláda jde podle něj dobrým směrem, často ale přichází s řešeními pozdě nebo je nesměřuje adresně. Jako příklad uvedl zastropování cen energií nebo jednorázový příspěvek na dítě 5000 korun. "Kdyby byl adresnější, mohl by přinést daleko větší službu," konstatoval.
Pavlův poradní tým tvoří například expertka na sociální podporu Lucie Poláková a ekonomové Zdeněk Tůma, David Marek a Vladimír Bezděk. S energetikou mu pomáhá Michal Mareš, součástí jeho poradního týmu je i sociolog Jan Hartl. "Nejsou to lidé, kteří by měli zasedat ve funkcích na Hradě," uvedl na jejich adresu Pavel. S nimi by rád pokračoval v konzultacích v případě, že by v lednové volbě nové hlavy státu uspěl. Připomenul v té souvislosti poradní besedy, které organizoval bývalý prezident Václav Havel. Chce být prezidentem aktivním, který využívá svých ústavních možností, tedy návštěv zasedání vlády či Parlamentu. Jako prezident by chtěl organizovat na Hradě i pravidelná jednání s předsedy všech parlamentních stran, tak aby v případě nesouhlasu s něčím nemusel využít práva veta či kritiky skrze média. Plánuje také výjezdy do regionů tak, aby dopřál sluchu občanům a dal jim pocit, že jsou součástí řešení.
Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, se chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit krizi nebo souběh krizí, kterými nyní ČR prochází. V kampani bude pokračovat dosavadním způsobem. Zatím lidé měli možnost setkat se s ním v 51 městech.
Jedenašedesátiletý Pavel prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení; tehdy vstoupil do KSČ, což dnes označuje za chybu. Za výhodu považuje to, že může nabídnout zkušenosti z vedení armády i jednání na mezinárodní úrovni.
Hlavu státu budou Češi v přímé volbě vybírat začátkem příštího roku. Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, deseti senátorů nebo 50.000 občanů. O účast ve volbách se uchází 21 kandidátů, sedm z nich vyzvalo ministerstvo k nápravě chyb v přihláškách. O registraci bezchybných přihlášek rozhodne ministerstvo v pátek 25. listopadu.
Za favority prezidentské volby jsou podle průzkumů pokládáni vedle Pavla bývalá rektorka Danuše Nerudová a také expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého podpořili jeho poslanci. Přihlášky letos znovu odevzdali senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Kandidují také například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, poslanec SPD Jaroslav Bašta nebo bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
11. listopadu 2026 21:06
Okamura vysvětlil, proč ministerstvo pod vedením SPD nepustilo vojáky na evropské cvičení
Související
Čeští vojáci se nezúčastnili společného cvičení evropských armád v Polsku. Podle Pavla je to nešťastné
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák