Pohřeb Schwarzenberga se blíží. Už zítra se lidem zpřístupní rakev s urnou

Již zítra bude zpřístupněna uzavřená rakev s urnou v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem, lidé se mohou přijít poklonit zesnulému od středy do pátku mezi 12. a 22. hodinou. Čestnou stráž budou držet vojáci Hradní stráže a členové Skautského hnutí. 

Pohřeb bude následovat v sobotu od 12 hodin, veřejnost ho bude moci sledovat na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí. Mši odslouží pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovat budou kněží Tomáš Halík, Václav Malý či Ladislav Heryán. Smuteční řeč pronese prezident Petr Pavel, jednu z přímluv přečte exministr financí Miroslav Kalousek.

Rakev bude po obřadu ve svatovítské katedrále za doprovodu policejního vozu převezena na Orlík. 

V 16 hodin se pak veřejnosti otevřou prostory music baru, pasáže, kavárny, galerie a velkého kinosálu v pražském paláci Lucerna. Vzpomínkovou akci pořádá iniciativa Karel žije dál, večerem s hudebními vystoupeními provedou novináři Jindřich Šídlo a Světlana Witowská.

Schwarzenberg byl v posledních dnech před smrtí letecky přepraven do nemocnice ve Vídni, důvod hospitalizace prozradit nechtěl. Chyběl už v sobotu 28. října na Pražském hradě, ačkoliv mu u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu bylo prezidentem Petrem Pavlem propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Řád Bílého lva občanské skupiny 1. třídy za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky tak převzal jeho syn.

Schwarzenberg byl šlechticem a příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů, podle dědičného titulu byl knížetem ze Schwarzenbergu, vévodou krumlovským, hrabětem ze Sulzu a lankrabětem klettgavským. 

Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po nástupu komunistů v tehdejším Československu se rodina uchýlila do emigrace do Rakouska, kde i kníže setrval až do sametové revoluce v roce 1989. Po ní se poprvé přiblížil vrcholné politice, když se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. 

Výraznější politické angažmá začalo po přelomu tisíciletí. Schwarzenberg v roce 2004 napodruhé uspěl v senátních volbách, když byl do horní parlamentní komory zvolen ve volebním obvodu Praha 6. V lednu 2007 se jako kandidát Strany zelených stal poprvé ministrem zahraničních věcí. Ve funkci setrval do května 2009.

V témže roce stál u vzniku nové politické strany TOP 09, kterou založil společně s Miroslavem Kalouskem. Do listopadu 2015 byl jejím předsedou, než ho nahradil bývalý ministr financí. Od července 2010 byl téměř tři roky opět šéfem české diplomacie a také místopředsedou vlády premiéra Petra Nečase.

Schwarzenberg se také v roce 2013 zúčastnil první přímé prezidentské volby, v níž postoupil do druhého kola, v němž prohrál s bývalým premiérem Milošem Zemanem. V politice nakonec zůstal do konce předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny na podzim 2021, po němž odešel do důchodu.