Kdy se uklidní situace na Ukrajině? Sobotka to vidí černě

"Osobně se nedomnívám, že krize na Ukrajině skončí za nějakou krátkou dobu. Musíme o ní přemýšlet minimálně ve střednědobém horizontu," uvedl premiér, který každoroční setkání českých diplomatů zahájil.

Zdůraznil, že Ukrajina je suverénní stát a má právo obnovit suverenitu na svém území. "Zvládnutí krize vyžaduje evropskou jednotu a mimořádně jednotnou spolupráci jednotlivých členských zemí," poznamenal s tím, že nekoordinované akce jednotlivých států mohou situaci i zhoršit. "Česká republika se proto bude snažit, aby Evropa hovořila jedním hlasem a aby eskalace napětí na Ukrajině zůstala pod kontrolou," dodal.

"Situaci na Ukrajině nelze dlouhodobě politicky a ekonomicky stabilizovat bez vhodné formy dohody mezi Ukrajinou a Ruskem," konstatoval rovněž Sobotka.

"Ukrajinská krize představuje nejzávažnější narušení mezinárodního řádu v Evropě za poslední dvě desetiletí. Nebezpečnost krize spočívá v bezprecedentním narušení mezinárodního práva v kombinaci s ústupem od občanského principu k etnicky založené politice. Tato strategie může snadno vyostřit řadu zamrzlých konfliktů v postsovětském prostoru (Náhorní Karabach, Podněstří), ale také obnovit obavy z národnostních požadavků jinde (Pobaltí, a dokonce i maďarské menšiny)," uvedl Ústav mezinárodních vztahů ve své studii Ukrajinská krize: Dopady a rizika pro Českou republiku.

V případě další eskalace konfliktu je možné očekávat masivní vlnu migrace z Ukrajiny, na kterou nejsou sousední země, ale ani Česká republika připraveny. Vnímání ukrajinské menšiny v zemi (která je s více než 100.000 lidmi vůbec největší menšinou) je navíc již dnes velmi negativní – Ukrajinci patří mezi nejhůře vnímané menšiny, a jejich hodnocení je dokonce nižší než v případě menšiny ruské.

"Scénář masivní expanze představuje zásadní reorientaci ruské politiky vůči celému regionu zacílenou na anexi Běloruska a případně též Moldavska a Pobaltí. Tento scénář je v současnosti pouze hypotetický a jeho uskutečnění by bylo závislé na úspěšnosti předchozích dvou scénářů. Přesto jsou ovšem zejména země Pobaltí mimořádně zranitelné, a to jak kvůli své geografické poloze, tak i kvůli ruskojazyčným menšinám se statusem „neobčanů" v těchto zemích. Proto se jeví jako klíčové poskytnout ohroženým zemím maximální podporu (počínaje diplomatickou podporou přes přehodnocení plánu Eagle Guardian až po rozmístění kontingentů NATO v pobaltských státech, pokud o to budou tyto země usilovat)," dodal Ústav ve své studii.