Politici, nemaťte veřejnost a nezastírejte stav věci, vyzývá Keller

Praha - Mnoho politiků přirovnává okupací Československa roku 1968 k tomu, co se dnes děje východní Ukrajině. Podle sociologa a europoslance Jana Kellera je to jeden z mnoha způsobů, jak popřít smysl roku 1968, a s tím by měli politici přestat.

Nad 23. výročí vyhlášení ukrajinské nezávislosti, které se událo jen několik dní poté, co jsme zavzpomínali na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, se na svém blogu zamyslel například primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček. 

"V oněch srpnových dnech, kdy sovětská komunistická moc poslala tanky do Prahy, se zdálo nemožným, že by se o necelé čtvrtstoletí později sovětské impérium rozpadlo. Kreml ale svůj mocenský vzorec, založený na nerespektování mezinárodních smluv a neúctě k lidské svobodě, znovu oživil. Nyní opět Putinovské Rusko podniká vojenskou intervenci, aby zabránilo svobodné zemi, Ukrajině, vydat se vlastní cestou zpod područí Moskvy," píše Hudeček na blogu na aktualne.cz.

Podle Kellera tomu bylo v roce 1968 naposledy, kdy bylo dění u nás synchronní se špičkou světového vývoje. "V Paříži se protestovalo proti bezduchému konzumnímu kapitalismu, v Praze proti byrokratickému socialismu. Na západě i u nás se požadovalo zvýšit účast zaměstnanců na řízení firem a demokratizovat rozhodování na všech úrovních. Na západě na úkor vlastníků velkých peněz, u nás na úkor všemocné byrokracie," tvrdí Keller.

Pokud by se vzpoura povedla, bylo by to podle něj nebezpečné pro mocenské elity na východě i na západě. "Když přijely sovětské tanky, byla hrozba alternativy k systému zažehnána nejen u nás, ale i u nich. Na východě i na západě si mocní zhluboka oddechli," dodává ve svém komentáři v deníku Právo.

Keller však poukazuje na to, že na Ukrajině se prosazují úplně jiné síly a jiné zájmy a žádnou tendenci k humánnější a inovativnější společnosti zde nelze rozeznat. "Rozdíl vidíme už v tom, že tisíce běženců z Československa v roce 68 byly důsledkem vojenské okupace ze strany cizí velmoci, zatímco tisíce běženců na Ukrajině jsou výsledkem způsobu intervence vlastní vlády," tvrdí s tím, že v roce 68 nehrozilo, že události v Československu vyvolají velký světový konflikt.

Tehdy jsme navíc podle europoslance měli šanci stanout na špičce skutečně modernizačního vývoje a vymyslet něco nového, co se budou snažit ostatní po nás napodobit. "Na Ukrajině nelze takové ambice ani v náznaku vysledovat. Hraje se tam o to, do čí sféry vlivu bude tato země náležet. Naši politici by to měli poctivě přiznat, nemást veřejnost a nezastírat skutečný stav věcí analogiemi s děním v roce 68," vyzývá Keller.

Související

Jan Keller Rozhovor

Kdo chce, aby Češi zůstali chudí? Jan Keller pro EZ hovořil o situaci v Evropě

ROZHOVOR - Europoslanec a sociolog Jan Keller se dlouhodobě zaměřuje na problémy současné společnosti. Levicový intelektuál je profesorem Ostravské univerzity a svůj mandát v Evropském parlamentu již nebude obhajovat. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz tentokrát problematika institucí Evropské unie zůstala stranou a zeptali jsme se na problémy středních vrstev nejen v České republice, ale i v Evropě.

Více souvisejících

Jan Keller (sociolog) Ukrajinská krize 1968

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy