Podjatý ÚS? Stížnost Hradu na služební zákon bude řešit "Zemanova" soudkyně

Tomkovou loni jmenoval ústavní soudkyní právě Zeman. Situace, kdy se ústavní soudce zabývá podněty prezidenta, který jej vybral, však není nijak výjimečná. V podobných situacích se ocitali i soudci jmenovaní Václavem Havlem a Václavem Klausem, aniž by to zpochybňovalo jejich nestrannost.

Služební zákon bude účinný od 1. ledna 2015. Předseda ÚS Pavel Rychetský podle nedávného vyjádření nepokládá za pravděpodobné, že soud stihne normu přezkoumat ještě před koncem roku. Také naznačil, že nechá plénum rozhodnout, zda on sám není v případě služebního zákona podjatý.

Rychetský působil v Zemanově vládě, která připravovala původní verzi důležité normy. Nynější šéf ÚS se sice na tvorbě zákona osobně nepodílel, je však možné, že mu například prošel pod rukama v legislativní radě vlády. Proto je prý vhodné, aby upozornil plénum na to, že mohou vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti. "Bylo by fér, kdyby o tom plénum rozhodlo," uvedl Rychetský v ČT. Plénum jej případně může z projednávání vyloučit, místo 15 soudců by tak o výsledném nálezu hlasovalo jen 14.

Hlavě státu na současném znění služebního zákona nejvíce vadí vznik funkcí takzvaných politických náměstků. Argumenty našel také proti dalším ustanovením, stejně jako proti proceduře přijetí zákona. "Navrhuje se, aby ÚS zrušil buď zákon jako celek, anebo jeho určitá ustanovení, která podle názoru prezidenta republiky nejsou ústavně konformní," uvedl v pátek hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Přezkoumávání zákonů je nejsložitější součástí agendy Ústavního soudu. O výsledném nálezu, který připravuje soudce zpravodaj, hlasuje plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Návrhu mohou vyhovět zcela i částečně, případně jej odmítnout bez meritorního projednání nebo zamítnout po detailním přezkoumání. Průměrná doba rozhodnutí v plenárních věcech činí devět měsíců až rok, často soudci dokážou dospět k výsledku rychleji.

"Prvním procesním krokem bude rozeslání návrhu k vyjádření Senátu, Poslanecké sněmovně a Úřadu vlády ČR," řekla Sedláčková. Zeman nepožádal soud o přednostní projednání návrhu.

Novelu služebního zákona Sněmovna potvrdila 24. října, když přehlasovala prezidentovo veto. Na podobě normy se po dlouhých neshodách dohodla koalice s pravicovou opozicí. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.