ROZHOVOR | Hájil jsem zájem republiky. A Kalousek... říká otevřeně Paroubek

V rozhovoru pro iDNES jste řekl, že své působení na postu premiéra považujete za úspěch, protože v letech 2006-2007 rostla sedmiprocentním tempem ekonomika, společnost byla v relativní harmonii a strana vyrostla z desetiprocentních preferencí na třetinu hlasů získaných ve volbách. Čemu to přisuzujete?

Dřív se toto období zjevného úspěchu buď přecházelo, nebo se tvrdilo, že "čím blbější sedlák, tím větší brambory". Je možné to vidět různě. Ta strana za Špidly byla v evropských volbách na osmi procentech, Standa Gross na podzim 2004 měl ve volbách čtrnáct procent a žádný mandát do senátu, v dubnu to bylo na deseti procentech a za třináct měsíců potom bylo skoro o třiadvacet procent víc, skoro třetina.

Na podzim 2008 to bylo 23 mandátů do senátu a skoro 36 % hlasů. Myslím, že nějakou skromnou zásluhu bych si na tom mohl přičítat - nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá. I ten můj nejhorší volební výsledek bylo vítězství ve volbách 2010, kdy jsem si nastavil benchmark mezi 28-30 % a bylo 22 %. Toho doteď sociální demokracie nedosáhla. Tak by si možná sami měli říct, jestli měli mít takovou radost, když jsem se rozhodl odejít, a jestli na to stačí.

Hodně se vás ptají na to, co považujete za své chyby. Litujete něčeho, co se stalo za dobu vaší vlády a předsednictví ČSSD, co naopak za svou chybu nepovažujete, ale nemohl jste to ovlivnit?

Určitě jsou takové věci, uvedu jeden příklad, kdy jsem hlídal zájem republiky a kdy se to po čase obrátilo proti mně. V roce 2005 skončil stát se schodkem rozpočtu 55 miliard korun. Ale v těch 55 miliardách bylo 46 miliard rozpočtových rezerv. Podle dnešní metodiky by se samozřejmě nepromítaly do toho schodku, takže když bych vzal ten skutečný schodek, byl někde kolem 10 miliard.

Kdybych chtěl být nejlepším premiérem v těch "emerging markets", jako se o dva roky později chtěl nejlepším ministrem světa stát pan Kalousek, tak bych řekl: "chlapci, zapomeňte na rezervy a bude 10 miliard". Ale já jsem řekl, že v zájmu země je vytvořit rezervy, které pak budou utraceny jako investice. Něco podobného bylo o rok později, kdy také 46 miliard ze schodku 97 miliard byly rezervy.

Když se na to dívá někdo, kdo to tak chce vidět, může se ptát, jak mohly být při sedmiprocentním nárůstu tak velké schodky. Byly, protože se vytvářely rezervy. Celkově po mé vládě zbylo 156 miliard rezerv, a bohužel pan Kalousek část těch rezerv využil, aby si vylepšil hospodářský výsledek.

To přitom nebylo potřeba, protože tehdy ještě bylo dosahováno hospodářského růstu kolem tří procent. On z těch peněz cynicky vzal a použil je k tomu, aby ten rozpočtový schodek byl někde kolem 30 miliard korun. A já jsem nebyl tím mistrem světa, šampionem byl on. Já jsem to udělal v zájmu země. Kdybych měl dnešní zkušenost, asi bych se rozmýšlel, zda postupovat stejným způsobem.

Řekl jste, že ČSSD by se neměla radovat z vašeho odchodu, a zmiňovali jsme relativní harmonii v období vaší vlády. Když porovnáte atmosféru a vztah veřejnosti vůči vládě za vás a dnes, a zároveň úspěšnost či neúspěšnost Sobotkovy vlády, jak se navzájem ovlivňují?

Sobotkova vláda přišla po té strašlivé, rozhádané vládě národní ostudy Petra Nečase a po velmi rozhárané vládě Jiřího Rusnoka. Ve společnosti je vidět uklidnění, změna, ta vláda se až na excesy z posledních dnů nijak zvlášť nehádá, to hospodářství se jenom tím, že se změnila atmosféra, odlepilo od propadu, ve kterém bylo od roku 2008.

Takže ty změny jsou pozitivní, problém pro ČSSD je, že díky nevýraznosti především předsedy vlády je ten úspěch přičítán ministrovi financí. Je to podobné jako s Pithartovou vládou začátkem 90. let, kdy Petr Pithart byl určitě velmi slušný, seriózní a pracovitý člověk, ale tím duchem té vlády a hybatelem, tím kdo byl zmiňován lidmi, že tu vládu vlastně vede, byl Václav Klaus.

Jako jeden z důvodů úpadku ODS jste uvedl koalici s Věcmi veřejnými. Někteří lidé (Karolína Peake, Tomáš Kladívko z ODS, Topolánek) si myslí, že hnutí ANO jsou pouze VV v bledě modrém. Vy sám jste mluvil o "berlusconizaci". Není tedy pro ČSSD chyba být nyní v koalici s Babišovým hnutím?

Pokud chtěl Bohuslav Sobotka zůstat v politice, musel tu vládu udělat a nikdo jiný tam nebyl. Přece jenom si myslím, že jistý rozdíl mezi Věcmi veřejnými a ANO je. Za Andrejem Babišem je vidět nějaká práce. Tím neříkám, že bude dobrým ministrem financí, ale proti tomu, co tam bylo předtím, ať Jan Fischer nebo Miroslav Kalousek, je to skok o dvě třídy i při všech nedostatcích, které Andrej Babiš má.

ANO má oproti ostatním "nepolitickým" hnutím, jako je například Úsvit, bezprecedentně vysoké preference. Raketový vzestup Babišova hnutí zatřásl společností. Myslíte si, že ANO vydrží až do dalších parlamentních voleb, nebo jde jen o dočasnou euforii, která zase opadne a znovu přijde čas klasických stran?

Z logiky věci si myslím, že Andrej Babiš musí udělat sněmovní volby co nejrychleji. Už před několika měsíci jsem několikrát napsal, že to musí být za předpokladu, že bude mít výrazný předstih ve volebních preferencích, a to tady je, a že se domluví s hnutím Starostů. A samozřejmě že bude oslabena sociální demokracie.

Myslím, že perspektivní pro Babiše je, pokud se dá dohromady se Starosty. Pak to získá profil, osobnosti, které mu pomohou na té krajské úrovni, a může z toho udělat velmi dobře prosperující stranu, která ho přežije. Pokud bude pokračovat v tom, co dělá teď, tak to bude do té doby, co ho ta politika bude bavit nebo mu bude sloužit zdraví a bude do toho chtít dávat peníze, a ten projekt ho příliš nepřežije.

Říkáte, že Babišovi by se nejvíce hodilo mít volby co nejdřív – tedy dřív, než v roce 2017, kdy mají být řádné volby do Sněmovny. Předpovídal jste nárůst preferencí ANO, to přišlo. Nově sám Babiš jde do boje s ministrem zdravotnictví Němečkem. Myslíte si, že to je materiál k potenciálnímu rozpadu koalice, předčasným volbám a jasnému vítězství ANO?

Myslím, že to je jedna z front. Spouštěčem krize může být něco úplně jiného, třeba byty OKD – to je přece vážná věc. A lidé zapomínají, že se nám tady ztratil pan generál Randák, který zcela nepochybně pracuje v ústraní. Je potřeba o tom začít mluvit otevřeně, o tom nikdo nemluví.

Strana LEV 21 zatím nebyla příliš úspěšná a vy jste jako důvod uvedl zejména nedostatek peněz. Myslíte si, že se správnými sponzory byste měli šanci ukrást voliče ČSSD a KSČM a zažít raketový vzlet ve stylu ANO, nebo vzestup strany berete jako běh na dlouhou trať?

Samozřejmě je možné takovou akci provést, ale musíte mít finance. Představa, že je možné běhat po městech jako skaut a rozdávat letáky, které si budu množit někde na množícím stroji - takhle se politika dělala před sto lety, možná ani to ne. Nemá smysl v takovém pojetí politiky pokračovat. Samozřejmě, že politika v tržní ekonomice je záležitost závislá na penězích.

Já bych samozřejmě pokračoval klidně dál, jen bych nešel osobně do voleb, jako teď šli v Praze do voleb do zastupitelstva. Snažil jsem se jim domlouvat ať nikam nejdou, že to dopadne špatně. Šli, podali kandidátku, samozřejmě neměli peníze ani kampaň a podle toho to dopadlo.

Kdyby toto nebylo a kdybych neměl rodinný problém s dcerou, které se chci věnovat více, stejně jako dalším aktivitám jako podnikání, publicistice nebo třeba veřejně prospěšné činnosti, klidně bych předsedou byl dál a vůbec by mi nevadilo, že je to svého druhu národopisné sdružení.

Ale takhle to nemá nejmenší smysl. Ti lidé si nenechají říct, myslí si, že oni to zlomí a že bez peněz to je možné, ale není. Musíte věci dělat profesionálně a s finančním zajištěním.

Druhou část rozhovoru zveřejníme 13. listopadu.