Sobotka: EU je pro Česko bezpečný přístav. Pak přišel ostřejší tón

Sobotka ocenil, jak Jean-Claude Juncker "zamíchal" rozdělením resortů eurokomisařů. Tím podle premiéra ukázal, že chce vést nezávislou komisi, což odpovídá požadavku Česka na silnou komisi. Připustil přitom, že z portfolia pro českou zástupkyni Věru Jourovou nadšený nebyl, ačkoli ho dříve označoval za úspěch.

"Evropu pokládám za určitý bezpečný přístav," uvedl Sobotka s odkazem na války na Balkáně a konflikt na Ukrajině. "Nám členství v Evropské unii garantuje minimální stabilitu a alespoň minimální prosperitu," soudí premiér. Zdůraznil ale také spoluzodpovědnost České republiky za všechna - i ta nepopulární - rozhodnutí Bruselu.

Za důležité Sobotka pokládá dodržování pravidel v EU. Kritizoval přitom například Řecko, které v minulosti vykazovalo nepravdivé údaje o svém hospodářském vývoji, což vedlo ke krizi v EU, nebo výjimky pro velké členské státy z dodržování rozpočtových podmínek paktu růstu a stability. Česko je podle něj připravené své závazky ohledně rozpočtových pravidel plnit.

Odmítl také existenci daňových rájů v EU. "V Evropě by daňové ráje typu Kypru fungovat neměly," soudí premiér. "Je jednou z velkých chyb, že existují daňové ráje, že Evropa připustila daňový dumping. Takové věci je třeba odstranit," vyzval na tiskové konferenci po svém vystoupení.

Zopakoval rovněž, že ohledně přijetí eura v Česku už otázka nezní zda, ale pouze kdy. Sobotkův kabinet počítá se vstupem země do eurozóny po roce 2018. O přesném termínu má rozhodnout až příští vláda, řekl premiér.

Významné pro Česko podle něj je, aby EU vedla silná a nezávislá Evropská komise. "To, jak si Juncker pohrál s nominacemi (eurokomisařů) a udělal velmi často přesný opak toho, co členské země přály, pokud jde o kompetence jejich komisařů, včetně České republiky, to si myslím, že byl promyšlený krok. A ačkoli se nám to vůči České republice nemusí líbit, tak to byl správný krok, protože dal najevo, že Evropská komise není něco, co by podléhalo vůli jednotlivých členských států," uvedl Sobotka.

Před Sobotkou vystoupil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), podle něhož je proces vícerychlostní EU v současnosti už nezvratný a Česko by se podle něj mělo zařadit do tvrdého integračního jádra. "Evropská unie není vězení. Pokud někdo nechce být v Evropské unii, tak by mu nemělo být bráněno v odchodu a držet ho tam za každou cenu," poznamenal k úvahám ve Velké Británii. Také podle místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD) nesmí Česko stát mimo hlavní rozhodovací proudy v EU, jako se to podle něj stávalo za předchozích pravicových českých vlád.

Činnost Národního konventu probíhá formou plenárních zasedání a kulatých stolů. Směřování projektu vytyčuje Koordinační rada a jednotlivá témata diskutují pracovní skupiny.

Koordinační rada je vrcholným orgánem Konventu. Jejím hlavním úkolem je koordinovat obsahovou část a stanovovat základní vodítka pro činnost Konventu. Jejími členy jsou například Vláda ČR, MZV ČR, Hospodářská komora ČR či Ústav mezinárodních vztahů.

Pracovní skupiny jsou nástrojem pro vedení diskuse na konkrétní témata. Dále konkretizují rámcově vymezené okruhy stanovené Koordinační radou. Za činnosti každé pracovní skupiny je zodpovědný koordinátor pocházející z řad členů Koordinační rady.

Koordinátor dané pracovní skupiny zajištuje zapojení zúčastněných aktérů do činnosti skupiny a zodpovídá za přípravu odborných podkladů a výstupů. Hlavním vstupem pro jednání pracovní skupiny je podklad pro zasedání kulatého stolu, analyzující nejdůležitější aspekty diskutovaného tématu. Koordinátor je odpovědný i za získání oponentních stanovisek k dané problematice, vysvětluje narodnikonvent.eu.