Praha - Politikům by měly vzrůst od ledna platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se zvýšil o 1700 na 57.600 korun. Schválila to dnes Sněmovna. Platová předloha, která řeší i soudcovské platy, míří k posouzení do Senátu.
Sněmovna se dnes hlasy ČSSD, KSČM, lidovců a menšiny poslanců ANO přiklonila k návrhu, který prosazovali sociální demokraté. Pro hlasovalo 102 ze 187 přítomných poslanců, pět jich bylo proti.
Horní komora by mohla novelu schvalovat 18. prosince, aby měl na její posouzení dost času i prezident, řekl ČTK její předseda Milan Štěch (ČSSD). Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat. Sněmovnou přijatý návrh je podle Štěcha "vcelku rozumný" vzhledem k tomu, že znovu zavádí mechanismus automatické úpravy platů v příštích letech.
Schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak se automaticky vrátí na konečných 2,75.
Autor návrhu a šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) označil dosavadní debatu o zvyšování platů zákonodárců za nedůstojnou. "Já očekávám, že už se snad k této debatě nikdy nevrátíme, a to možná byl i důvod, proč prošel můj systémový návrh. Ty ostatní návrhy příliš systémové nebyly," poznamenal.
"Náš návrh neprošel, tak jsme hledali další, který měl nějakou logiku," řekl po hlasování šéf lidovců Pavel Bělobrádek, jehož poslanci se také většinově postavili za Hamáčkův návrh. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura poznamenal, že nedodržení původní dohody na zvýšení o 14,4 procenta ze strany sociální demokracie je vážným problémem do budoucnosti. Důvěra se podle něj bude obnovovat velmi těžce. Má prý podezření, že Sobotka téma využil jako "kouřovou mlhu", aby zastínil důležitější věci.
Diskusi okolo zvyšování platů dnes kritizoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, podle něhož překročila veškerou míru trapnosti. "To, co je pozitivní, je, že nějaké řešení bylo konečně přijato," uvedl také. Zároveň ale poznamenal, že má důvod se domnívat, že Hamáčkův návrh má chybně vypočtenou základnu a že se platy mohou zvýšit výrazně více. Neupřesnil ale, jak k takové domněnce dospěl.
Reakce premiéra Bohuslava Sobotky
Vítám uměřené a systémové řešení platů ústavních činitelů, které podpořila většina Sněmovny. Jsem rád, ze Poslanecká sněmovna dnes při svém hlasování odmitla odklad řešení problému platů ústavních činitelů a rozhodla se ho naopak vyrřešit systémovým a udržitelným způsobem.
Vítám, že to byl právě poslanecký klub ČSSD, který svým návrhem zabránil tomu, aby se poslanecké platy zvýšily skokové o 14 nebo dokonce o 26 procent. Po celou dobu diskuse o platech ústavních činitelů jsem zastával názor, že by v příštím roce neměly růst rychleji, než porostou díky naší vládě platy hasičů nebo třeba učitelů, tedy obecně zaměstnanců veřejného sektoru. Tento postoj podpořilo i Předsednictvo ČSSD.
Je dobře, že se nakonec k tomuto názoru přiklonila i většina Sněmovny a platy ústavních činitelů vzrostou příští rok jen o necelá tři procenta. Pro postavení Parlamentu je také dobře, že poslanci nepodlehli populistickému tlaku a zvolili systémové řešení, které v příštích letech zajistí, že se už zákonodárci nebudou muset k tomuto tématu vracet, uvedl premiér na webu strany.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák