Zmrazení neprošlo, platy poslanců vzrostou o tři procenta

Praha - Politikům by měly vzrůst od ledna platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se zvýšil o 1700 na 57.600 korun. Schválila to dnes Sněmovna. Platová předloha, která řeší i soudcovské platy, míří k posouzení do Senátu.

Sněmovna se dnes hlasy ČSSD, KSČM, lidovců a menšiny poslanců ANO přiklonila k návrhu, který prosazovali sociální demokraté. Pro hlasovalo 102 ze 187 přítomných poslanců, pět jich bylo proti.

Horní komora by mohla novelu schvalovat 18. prosince, aby měl na její posouzení dost času i prezident, řekl ČTK její předseda Milan Štěch (ČSSD). Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat. Sněmovnou přijatý návrh je podle Štěcha "vcelku rozumný" vzhledem k tomu, že znovu zavádí mechanismus automatické úpravy platů v příštích letech.

Schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak se automaticky vrátí na konečných 2,75.

Autor návrhu a šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) označil dosavadní debatu o zvyšování platů zákonodárců za nedůstojnou. "Já očekávám, že už se snad k této debatě nikdy nevrátíme, a to možná byl i důvod, proč prošel můj systémový návrh. Ty ostatní návrhy příliš systémové nebyly," poznamenal.

"Náš návrh neprošel, tak jsme hledali další, který měl nějakou logiku," řekl po hlasování šéf lidovců Pavel Bělobrádek, jehož poslanci se také většinově postavili za Hamáčkův návrh. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura poznamenal, že nedodržení původní dohody na zvýšení o 14,4 procenta ze strany sociální demokracie je vážným problémem do budoucnosti. Důvěra se podle něj bude obnovovat velmi těžce. Má prý podezření, že Sobotka téma využil jako "kouřovou mlhu", aby zastínil důležitější věci.

Diskusi okolo zvyšování platů dnes kritizoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, podle něhož překročila veškerou míru trapnosti. "To, co je pozitivní, je, že nějaké řešení bylo konečně přijato," uvedl také. Zároveň ale poznamenal, že má důvod se domnívat, že Hamáčkův návrh má chybně vypočtenou základnu a že se platy mohou zvýšit výrazně více. Neupřesnil ale, jak k takové domněnce dospěl.

Reakce premiéra Bohuslava Sobotky

Vítám uměřené a systémové řešení platů ústavních činitelů, které podpořila většina Sněmovny. Jsem rád, ze Poslanecká sněmovna dnes při svém hlasování odmitla odklad řešení problému platů ústavních činitelů a rozhodla se ho naopak vyrřešit systémovým a udržitelným způsobem.

Vítám, že to byl právě poslanecký klub ČSSD, který svým návrhem zabránil tomu, aby se poslanecké platy zvýšily skokové o 14 nebo dokonce o 26 procent. Po celou dobu diskuse o platech ústavních činitelů jsem zastával názor, že by v příštím roce neměly růst rychleji, než porostou díky naší vládě platy hasičů nebo třeba učitelů, tedy obecně zaměstnanců veřejného sektoru. Tento postoj podpořilo i Předsednictvo ČSSD.

Je dobře, že se nakonec k tomuto názoru přiklonila i většina Sněmovny a platy ústavních činitelů vzrostou příští rok jen o necelá tři procenta. Pro postavení Parlamentu je také dobře, že poslanci nepodlehli populistickému tlaku a zvolili systémové řešení, které v příštích letech zajistí, že se už zákonodárci nebudou muset k tomuto tématu vracet, uvedl premiér na webu strany.

Související

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy