Praha - Nejčastěji hlasujícím poslancem na schůzích Sněmovny je Jiří Valenta z klubu KSČM. Naopak nejméně často hlasoval předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Vyplývá to z analýzy sdružení KohoVolit.eu.
Nejvyšší průměrnou účast na hlasování vykázali poslanci KSČM, kteří se účastnili v 87 procentech případů. Na druhém místě je klub Úsvitu s 80 procenty a na třetím ANO se 78 procenty hlasování. Nejnižší účast zaznamenalo sdružení u poslanců z ODS, kteří se zúčastnili 71 procent hlasování.
"Nejvyšší účasti na hlasováních mají často méně známí poslanci," uvedl analytik sdružení Kamil Gregor. Valenta se účastnil 98 procent hlasování. Na druhém místě v účasti na hlasování je Jiří Petrů (ČSSD) a na třetím Ivo Pojezný (KSČM), oba mají účast 97,6 procenta.
Schwarzenberg se naproti tomu zúčastnil jen 28 procent hlasování. Dalším poslancem s nízkou účastí byl Jiří Pospíšil, původně zvolený za ODS, který se letos stal europoslancem. Po dobu svého působení ve Sněmovně se účastnil 38,9 procenta hlasování.
Podle analýzy mívají nejnižší účast mediálně známí poslanci, kteří jsou zároveň i ministry. V desítce s nejnižší účastí jich je šest. "Je to samozřejmě dáno povinnostmi ministrů, kteří tak často stíhají třeba jen polovinu hlasování, jako ministr financí (Andrej) Babiš nebo premiér (Bohuslav) Sobotka. Ministr zahraničí (Lubomír) Zaorálek nebo ministr zemědělství (Marian) Jurečka hlasovali jen ve třetině případů," uvedl Gregor.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák