Okamura koketuje s nacistickou rétorikou? Chcete vědět, proč tak klesnul?

Předseda Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura zveřejnil na svém Facebooku text, který sepsal člen vedení Úsvitu a bývalý diplomat Jiří Kobza. Nejde tak o text Okamury, jak se mylně v mnoha médiích píše. Okamura pouze využil své popularity na sociální síti a text zveřejnil. Je ale evidentní, že s názorem souhlasí. Jinak by se na jeho Facebooku neobjevil.

Kobza v textu například volá po bojkotu obchodů, které provozují Arabové. "Můžeme svůj nesouhlas vyjádřit i obchodně, nekupovat si v jejich krámech kebaby ani mobily, prostě vůbec nic a neměnit u nich peníze, je to vedlejší zdroj financování rozmachu islámu. Každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám. Jak bude chutnat vaší ženě, až jej bude jíst se šátkem na obličeji?" ptá se v jednom z bodů jeho návodu, jak bojovat s islamizací České republiky.

Kritika islámu se ihned stala hitem internetu. Jen jeden den stačil a text se dostal snad do všech médií, získal více jak 5 000 "lajků" a dalších více jak 4 000 lidí text sdílelo. Ti, kteří text sdíleli, ale ve velké míře Okamuru za slova jeho "stranického" kolegy zesměšňují a kritizují. "Tak tohle psal snad sám Hitler...ještě pár takovýhle "myšlenek" polojaponského fašouna a zcela dobrovolně přestoupím na islám," píše například jeden z nich.

Na konotace s nacismem upozornil taktéž europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09). Ten si vzpomněl na nápisy, které viděl v Moskvě v době, kdy byl válečným zpravodajem za války v Čečensku. "Pořád stejný nacismus. V době války Ruska proti Čečensku byly na moskevských tržnicích nápisy NEKUPUJTE U CORNENKICH," napsal na Facebooku politik. Štětina je jedním z mála politiků, který se k textu, jež zavání xenofobií, vyjádřil.

Proti Okamurovi se již stihla rozjet antikampaň s názvem Kebab pro Tomia, lidé se také fotí, jak jedí kebab a fotky zveřejňují na sociálních sítích.

Ke kritice islámu se po propadu volebních preferencí v minulém volebním období uchýlila i strana Věci veřejné. Toto téma však voliče nezaujalo a Věci veřejné se pakovaly nejen ze sněmovny, ale zamířily rovnou do propadliště politických dějin. Výrazným ústupem ze slávy nyní prochází i hnutí Úsvit. Od předčasných sněmovních voleb ve všech dalších volbách propadlo. V evropských volbách nezískalo jediného europoslance, v senátních taktéž žádný kandidát neuspěl a v komunálních se do zastupitelstev dostalo směšných 54 politiků spojených s Úsvitem. Je otázkou, zde je tato spojitost se stranou miliardáře Víta Bárty čistě náhodná, nebo zda jde opakování stejné situace.

Pro Okamurovo hnutí nicméně hraje fakt, že západní společnost je silně zasažena zvěrstvy, které provádí příslušníci Islámského státu. Od tvrdého teroru, který aplikují na území Sýrie a Iráku, se již distancovala dokonce i Al-Káida. Je tedy možné, že Úsvit na rozdíl od Věcí veřejných může s touto taktikou u voličů uspět. Další volby jsou až za dva roky a pokud se do té doby nepodaří nástup Islámského státu zastavit, je možné, že se strach z islamistů ve společnosti rozšíří a boj proti imigraci z arabských zemí se stane nosným tématem. Koketují s ním dokonce i lidovci, kde v čele křídla brojícího proti islámskému fundamentalismu stojí europoslanec Tomáš Zdechovský.

Na druhou stranu politolog a expert na extrémismus Miroslav Mareš v rozhovoru pro idnes.cz uvedl, že úspěch s protiislámskou rétorikou neočekává. "Otázky menšin u nás nejsou hlavní věci, proč lidé volí politické strany," řekl doslova. Důvodem, proč se Okamura uchýlil k této rétorice, je podle něj fakt, že dominantní téma z předvolebního klání, boj proti korupci, si uzurpovalo hnutí ANO Andreje Babiše. Okamura tak musel na politické mapě hledat nové nosné téma a volná byla pouze protiimigrační politika, kterou předtím zastávaly již uvedené Věci veřejné.

Otázkou zůstává, proč se k výroku, který je opravdu velmi podobný protižidovské rétorice z předválečného období, nevyjadřují vrcholní politici. To, že k tomuto tématu mlčí, může být důkazem, že počet lidí, kteří se islámu bojí, rapidně narostl a politici se tak bojí, že naštvou svůj elektorát. A to by byla zásadní politický chyba.

Autor dokončuje magisterská studia Politologie na FSV UK.