Kalousek řádil v televizi. Schytal to Okamura, Babiš i teroristé

"Nesmíme se na základě tohohle hrůzného činu nechat strhnout k populistickým radikálním krokům - jako postavení bariér mezi kulturami, postavení bariér mezi náboženstvími. Jsem přesvědčen, že o to přesně teroristům jde. Vyhrotit ten konflikt, postavit proti sobě dvě náboženství nebo dvě různé kultury do nesmiřitelné svaté války. Takže kdybychom se nechali strhnout k tomu, že bychom to také vyhrotili a začali lidi posuzovat paušálně podle toho, jaké vyznávají náboženství, nebo z jaké části světa pocházejí, tak byl ten útok v Paříži úspěšný," zhodnotil důsledek teroristického útoku v Paříži na redakci satirického týdeníku v pořadu Partie na TV Prima Kalousek.

Po prvním šoku a projevu solidarity a piety podle něj zajisté podlehne celá řada populistů a extrémistů tomu, aby tu hrůzu zneužili k nasbírání levných politických bodů. "Budou nabízet levná jednoduchá řešení. Levná jednoduchá řešení většinou neexistují, ale část společnosti na ně ráda slyší. Že ta věc, která se stala, ten teroristický útok, že bude mít své dopady na politiku v jednotlivých státech, nejenom ve Francii, ale myslím, že i i v České republice," dodal.

Kalousek sám nezná v České republice žádný projev islámského extremismu, najdou se ale podle něj někteří politici, kteří se na vlně populismu svezou a kteří si na tom začnou sbírat body. "Myslím například Tomia Okamuru," dodal.

Nemyslí si, že by v této otázce vláda něco zanedbala. "Domnívám se, že bude potřeba posílit činnost zpravodajských služeb v této prioritě a posílit mezinárodní spolupráci zpravodajských služeb. Teď se ukáže, do jaké míry ta ostuda, když vtrhli policisté do Vojenského zpravodajství, se teď projeví jako velká slabina. Protože s námi nebude chtít skoro nikdo spolupracovat v přísně tajných informacích. To si myslím, že je v tuhle chvíli hlavní činností vlády nebo hlavní úkol vlády. Hlavní úkol politiků by mělo být zpracovat co nejrychleji imigrační politiku," tvrdí exministr financí.

Konkrétní opatření podle něj je důkladná promyšlenost a stejný postup v rámci Evropské unie. "Podívejte se na tu dnešní situaci. Zoufalí syrští uprchlíci, kteří utíkají právě před islámským radikalismem, koneckonců je mezi nimi řada křesťanů. A tak v tuhle chvíli zatěžují logicky ze zeměpisných důvodů především Itálii a Maltu. To je společný schengenský prostor. Těžko obstojí politika, kdy budeme tvrdit, to je věc Itálie a Malty, nás to nezajímá. Myslím si, že prostě k tomu nějaký společný postoj budeme muset zaujmout," myslí si Kalousek.

"Točíme se v kruhu, Babiš míchá věci dohromady"

Řeč přišla i na současnou situaci ve státě a Kalousek čelil otázce, jestli umí vláda lépe vybírat daně. "Kéž by to tak bylo, ale bohužel souhlasit nemůžu. Ano, daní se vybralo více, protože jsme se ocitli v cyklu hospodářského růstu. Což není zásluha ani této vlády, ale není to ani zásluha naší vlády, je to prostě odraz oživení v eurozóně. Díky vyššímu ekonomickému růstu, vyšší spotřebě a vyššímu exportu se logicky také vybralo více daní. Ale ne proto, že by stoupla efektivita výběru daní. Naopak, spotřeba stoupla o 6 procent a nejsledovanější daň, daň z přidané hodnoty, by logicky měla stoupnout také o 6 procent, ale ona stoupla jenom o 4,5 procenta. Tak byť se díky vyššímu ekonomickému růstu vybralo více daní, tak efektivita toho výběru klesá. To znamená, ministerstvu financí se bohužel daří hůře vybírat daně, i když jich vybere z většího základu více," podotkl.

Hospodaření podle jeho zhodnocení dopadlo lépe, než Rusnokova vláda naplánovala. "Já jsem pro ten rozpočet nehlasoval, byl to velmi špatný návrh rozpočtu, ale porovnejme to s rokem 2013. Vláda měla díky vyššímu ekonomickému růstu k dispozici o 40 miliard korun víc, protože z většího růstu ekonomiky se vybralo více daní. Měla o 40 miliard korun víc a deficit skončil o pouhé 3,5 miliardy lépe než v roce 2013. To znamená, z pohledu roku 2013 vláda naprosto zbytečně utratila 36,5 miliardy, které utratit nemusela, protože o těch 40 miliard, které měla k dispozici víc, mohla mít i nižší deficit, a ne o těch 3,5," tvrdí exministr.

Současný ministr financí Andreje Babiše tvrdí, že vláda vrátila jsme lidem to, o co přišli za minulých vlád. Podle Kalouska ale Babiš "často míchá několik věcí dohromady." 

"My se teď bavíme o roce 2014 a tento argument ,,vrátili jsme lidem" používá vláda pro rok 2015. Vzhledem k několika malým selektivním úlevám, ať už je to valorizace důchodů nebo ať už je to ta nešťastná třetí sazba DPH. A teď bychom mohli jmenovat těch opatření celou řadu, které vláda udělala. Na to mohu říct jediné. Ta naše opatření byla dočasná. Byla dočasná na 3 až 4 roky. Také byla tak zákonem omezená a zákonem, který měl platit od 1. 1. tohoto roku by platil systém jednotného inkasního místa. Ten by nejenom zjednodušil život daňovým poplatníkům, ale především by na dani z fyzických osob, všem, nejenom živnostníkům, ale i zaměstnancům, snížil daňovou zátěž o 15 miliard korun. To by se stalo, kdyby tato vláda, která tvrdí, že něco vrací, ten zákon nezrušila. A místo těch 15 miliard korun navýšila výdaje, nabrala tisíce státních úředníků. Proto nemohla nechat ty daně klesnout. Proto je ponechala na původní výši a řeší to kosmetickými přídavky 200 korun na dítě.Takže to jediné, co vláda udělala, když říká, že lidem vrací, co jim sebrala, změnou těch zákonů, které byly platné a měly být účinné od 1. 1. tím, že ty zákony zrušila, tak někomu místo 1500 dala jenom 200. To vláda udělala," doplnil Kalousek.

Tady je podle něj přímý rozpor mezi tím, co vláda říká a co dělá. "Říká, že lépe vybírá daně, ona je ve skutečnosti, když porovnáte ta čísla, vybírá hůře. Dokonce i poradce ministra financí říká, ano, ta opatření se snad projeví až v roce 2016. Ale jeho šéf, pan ministr, říkal, že už je lépe vybíral v roce 2014. Jeho vlastní čísla - čísla pana ministra, ho usvědčují z nepravdy této interpretace. A je to to samé, jako když říká - my těm lidem něco vraceli. Ne, ti lidé na to měli ze zákona nárok. Vláda ten zákon zrušila a vrátila jim podstatně méně, než měli dostat," dodal Kalousek.