KOMENTÁŘ | BIS dostane větší pravomoci. Opravdu je potřebuje?

Vláda schválila novelu zákona o zpravodajských službách. O rozšíření svých pravomocí žádala zejména Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle důvodové zprávy ji k tomu vedou získané informace o financování islámu v České republice z nejmenované arabské země či naopak převádění peněz z České republiky do zemí Blízkého a Středního východu, přičemž naše tajná služba nemá možnost zjistit povodce ani příjemce těchto peněz.

Změny zákona požadované BIS se vztahují ke dvěma oblastem. Jednak k finančním institucím, zejména bankám, aby bylo možné spojit konkrétní účet s konkrétní osobou a sledovat pohyby na těchto účtech. A za druhé k telefonním operátorům, aby mohla spojit telefonní číslo s konkrétním majitelem. Tyto své požadavky BIS opírá o zjištěné poznatky ve velmi všeobecné rovině. Ale budiž zákon jí neumožňuje být více konkrétní a upřímně řečeno ani to není v zájmu bezpečnosti, dokud není daný případ uzavřen. I když BIS uvádí, že většina těchto peněz je předávána v hotovosti, přiznává, že by jí znalost pohybů na účtech pomohla.

Peníze neproudí jenom od islámu

S tím lze souhlasit. Nelze se ani příliš divit tomu, že k nám proudí peníze z islámského světa. Stejně jako sem proudí peníze od ruských tajných služeb na podporu spřízněných sil, stejně jako sem pravděpodobně proudí i peníze třeba od evropské ultrapravice na podporu zase jí spřízněných sil. A tak dále, dalo by se ještě chvíli pokračovat. Třeba různé podvodné firmy apod. V tomto se neodlišujeme od jiných zemí a z tohoto hlediska by práce BIS měla být účinná a služba by k tomu měla mít odpovídající možnosti. Lze navíc počítat, že i ve světle posledního teroristického útoku v Paříži BIS potřebná oprávnění dostane i od Poslanecké sněmovny.

Nejde však jen o terorismus

Nelze se však soustředit jen na terorismus (ať již islámský či jiný) nebo extrémní organizace. BIS potřebuje a žádá širší pravomoci i pro oblast hospodářské kriminality. I když bezpečnostní služba z pochopitelných důvodů nemůže být konkrétní, její poznatky hovoří i o působení podezřelých či netransparentních společností se skrytými vlastníky. Není snad ani divu, že se řada těchto společností snaží ovlivnit státní instituce, získávat státní zakázky apod. V čím zájmu? Svých skrytých vlastníků , nebo dokonce těch, kteří stojí ještě za těmito vlastníky? To není z říše sci-fi příběhů, ale realita a zpravodajské služby potřebují tyto vzájemné vazby mapovat a rozklíčovávat.

S tím zřejmě bude většina z nás souhlasit. Je však třeba se zamyslet ještě nad jedním problémem. Asi by se málokomu líbilo, kdyby se někdo jen tak hrabal v jeho účtu, odkud a kam z něj proudí peníze. Neboli je třeba také vytvořit účinné mechanismy, jak zabránit možnému zneužití. I v BIS pracují jen lidé. I když její současný šéf Jiří Lang má pověst vynikajícího profesionála, nedokáže uhlídat každého člena své služby a nemusí být na svém místě navěky. Proto byl měl parlament v rámci zmíněné novely projednat i zřízení občanského kontrolního orgánu složeného z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. A dodal bych i lidí odvážných, neboť se dostanou k informacím, které by jistě mnohé z těch, kteří se pohybují za hranou zákona, velmi zajímaly.

Jde o vyšší bezpečnost

Dnes pod dojmem nedávných teroristických útoků mají podobná opatření podporu i u veřejného mínění. Ale jak to bývá obvyklé, s plynoucím časem se začnou více ozývat hlasy o narušování osobní svobody apod. je však třeba vzít v úvahu i to, že to rozhodně neznamená procházení se účty tisíců osob či malých podnikatelů. Na to jednak BIS nemá dost lidí a jednak každé poskytnutí těchto údajů musí být předem schváleno příslušným soudem.

Samozřejmě, žádné řešení není ideální. Ta se vyskytují jenom v pohádkách. Realita je jiná. Například i tento fakt: přestože v Paříži došlo k teroristickému útoku, dokázaly francouzské tajné služby díky svým pravomocem několik dalších zmařit před jejich provedením. O takovýchto případech se však příliš veřejně nemluví.