Praha - Senátor Alexandr Vondra (ODS) bude zastávat v nové koaliční vládě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných post ministra obrany. Na letošním červnovém kongresu ODS dokonce získal post místopředsedy strany.
Vondra byl politicky aktivní již od svého mládí. Krátce po studiích se zapojil do činnosti protikomunistického disentu. V první polovině 80. let byl manažerem undergroundové skupiny Národní třída. Spolu s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával samizdatový časopis Revolver revue.
Disidentské kontakty následně rozšířil také do Polska, Maďarska a Litvy. V roce 1987 se stal jedním z členů polsko-československé Solidarity. Aktivně se zapojil do organizování schůzek československých a polských disidentů v hraničních horách a pašoval zakázanou literaturu a korespondenci.
V revolučním roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět, za což byl vězněn v ruzyňské a pankrácké věznici. Během sametové revoluce byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra a jedním z tvůrců magazínu Informační server, na jehož základě byl pak vydáván týdeník Respekt.
Po zvolení Václava Havla prezidentem federace mu dělal zahraničně-politického poradce. V této době například inicioval vznik platformy pro užší kooperaci československých, polských a maďarských intelektuálů, z níž se potom zformovala Visegrádská skupina.
V letech 1992 až 97 zastával post náměstka ministra zahraničních věcí. V této funkci vedl český tým, který rozděloval československou diplomacii, byl českým vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval také rozhovory o přistoupení ČR k NATO.
Následně, až do roku 2001, byl českým velvyslancem ve Spojených státech. Poté připravoval klíčový summit NATO, který se v roce 2002 konal v Praze.
V roce 2003 se z české diplomacie a politiky stáhl. Rok působil jako odborný asistent v Německém Marshallově fondu Spojených států amerických. Další čtyři roky byl jednatelem a konzultantem firmy Dutko Worldwide. Během této doby rovněž přednášel euro-americké vztahy na New York University v Praze a zastával funkci prezidenta České euroatlantické rady.
V roce 2006 byl zvolen senátorem za Litoměřicko a Slánsko.
Tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek mu ve své první vládě svěřil post šéfa české diplomacie. V druhé Topolánkově vládě pak od ledna 2007 zastával funkci místopředsedy vlády a ministra pro evropské záležitosti. Začátkem roku 2009, když se rozběhlo české předsednictví v Radě EU, se tak stal pro celou EU takzvaným Panem Evropou. V březnu minulého roku ho ovšem stejně jako ostatní členy kabinetu smetlo vyslovení nedůvěry vládě. Štafetu po něm v květnu převzal Štefan Füle, který české předsednictví dovedl do zdárného konce.
"Tím, že vláda skončila předčasně, byla oslabená a nemohla předsednictví dokončit, tak to určitě byla svým způsobem promarněná příležitost, ale přesto si myslím, že jsme odvedli profesionální výkon. Takže já na předsednictví nebudu určitě vzpomínat ve zlém. Byl to čas zvýšené hladiny adrenalinu, ale já to mám v podstatě rád. Vždycky musím dělat práci, která má nějaký smysl, nějaké poslání. Nemohl bych dělat něco, co mě nebaví," komentoval tehdy Vondra.
Loni v létě usiloval Vondra o získání jednoho z křesel 12 klíčových poradců, kterým naslouchá generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v otázkách budoucího směřování aliance. Vondrou vyhlídnutá pozice ovšem byla nakonec přidělena polskému expertu Adamu Danielu Rotfeldovi. Podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) uškodilo Vondrovi nevydařené české předsednictví.
O Vondrovi se původně spekulovalo také jako o budoucím českém eurokomisaři. Tento post ale finálně získal Štefan Füle.
Podle některých zdrojů z Vondrova okolí má také ambice vystřídat časem Petra Nečase na postu lídra ODS a stát se předsedou strany.
Vondra se narodil v roce 1961 v Praze. Vystudoval obor geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Následně pracoval jako správce asijských sbírek Náprstkova muzea na zámku v Liběchově.
Je ženatý, manželka Martina pracuje jako učitelka na základní škole. Mají spolu tři děti, Vojtěcha (1991), Annu (1993) a Marii (1996).
Související
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
Aktuálně se děje
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
6. června 2026 18:20
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
6. června 2026 17:01
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
6. června 2026 15:50
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
6. června 2026 14:31
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
6. června 2026 13:19
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.
Zdroj: Libor Novák