Praha - Puč nebo zrada? Poslanecký klub hnutí Úsvit přímé demokracie se postavil lídrovi Tomiu Okamurovi a poslanec za ČSSD Antonín Seďa při této příležitosti neví, jestli se smát, nebo plakat.
"Po pravdě řečeno nevím, zda se mám smát či plakat při pohledu na vlastní kremaci tohoto politického hnutí, které ve volbách v říjnu roku 2013 získalo 6,88% hlasů, což představovalo 342 339 voličů. Dnes se obě strany sporu, rozdělené v poměru svých devíti členů na pět proti Okamurovi a čtyři pro Okamuru, navzájem obviňují z puče a ze zrady. Problémem však je, že jejich počínání je především zradou občanů, kteří jim dali svůj hlas," hodnotí na webu strany poslanec.
Připomíná prvotní cíle hnutí, které šlo do voleb s cílem zastavit politický marasmus v naší zemi. Obecné referendum a demokracie po vzoru švýcarské konfederace podle poslance jistě oslovilo řadu občanů, kteří viní současnou politickou reprezentaci, že se nemají tak jako v tom Švýcarsku. "A Tomio to přece dokáže, a to bez ohledu na skutečnost, že sociální demokraté dlouhodobě o institut obecného referenda usilovali a usilují. Problém je v tom, že obecné referendum musí mít i svá omezení," podotýká Seďa.
Větším problémem je ale podle něj „zkostnatělost" hnutí z pohledu jejich stanov. "To, že nemají vůbec řešen možný vstup u dalších členů je vůbec věc zajímavá a ukazuje na to, že toto hnutí vzniklo spíše jako „podnikatelský" projekt. Nicméně dalším cílem hnutí byla odvolatelnost všech politiků. Při pohledu na pětiletý funkční mandát předsedy Okamury a praktická nemožnost jeho odvolání, je nutné se ptát, zda proklamace tohoto hnutí nejsou od počátku falešné. Konference je sice nejvyšším orgánem hnutí, ale rozhoduje toliko devět jejich členů. A ze stanov hnutí nezřizuje žádné organizační jednotky. Je nutno se ptát, proč tomu tak ve schválených stanovách tohoto hnutí je. A komu to vyhovuje," udeřil poslanec.
Dalším cílem Hnutí je osobní a trestní odpovědnost politiků. Podle poslance je ale záhadou, že se ze stranické pokladny ztratily desítky milionů korun, které hnutí dostalo za volební výsledek. "Jsem zvědavý, jak dopadne šetření „nezávislé" kontroly. Ono vlastně je zajímavé i složení poslaneckého klubu Úsvitu, kdy ze 14 členů jsou tři členové z Hnutí, tři členové Věcí veřejných, jeden z občanské iniciativy a zbytek jsou bezpartijní. Takže veřejné dělení pomyslného „koláče" bude jistě zajímavé a jsem zvědavý na kopy špinavého prádla, které se zajisté bude prát pod dohledem kamer a médií," vysmívá se.
Povšiml si i dalšího detaily: Obě skupiny nyní tvoří devět členů a podle stanov Hnutí článku IV. odstavci 3, může být z Hnutí člen vyloučen, například proto, jestliže poškodil nebo ohrozil pověst Hnutí. Z tohoto pohledu by potom podle něj museli odejít všichni současní členové.
"Nicméně k tomu nemůže dojít, protože je za prvé nemá kdo vylučovat a za druhé s touto členskou základnou celé hnutí stojí a padá. Napadá mě pouze otázka, jak je možné, že 342 339 občanů volilo toto politické uskupení, protože již v průběhu voleb muselo být každému zřejmé, kam to směřuje. A musím se přitom usmívat, když si vzpomenu na kritiku, se kterou mě častovali tu moji spolustraníci, tu sympatizanti sociální demokracie, proč že ČSSD nešla do vlády s tímto Hnutím, ale s Lidovci. Vždyť Hnutí Úsvit chce zavést také pořádek, na který všichni čekají," dodal Seďa.
Související
Úsvit přímé demokracie čeká sjezd. Vybere se nový předseda i název
Kdo povede Úsvit? Černoch navrhuje válečného veterána Lidinského
Hnutí Úsvit přímé demokracie , ČSSD , Antonín Seďa
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 42 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 3 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek