Tvrdá kritika Úsvitu, tentokrát z řad sociální demokracie

Praha - Puč nebo zrada? Poslanecký klub hnutí Úsvit přímé demokracie se postavil lídrovi Tomiu Okamurovi a poslanec za ČSSD Antonín Seďa při této příležitosti neví, jestli se smát, nebo plakat.

"Po pravdě řečeno nevím, zda se mám smát či plakat při pohledu na vlastní kremaci tohoto politického hnutí, které ve volbách v říjnu roku 2013 získalo 6,88% hlasů, což představovalo 342 339 voličů. Dnes se obě strany sporu, rozdělené v poměru svých devíti členů na pět proti Okamurovi a čtyři pro Okamuru, navzájem obviňují z puče a ze zrady. Problémem však je, že jejich počínání je především zradou občanů, kteří jim dali svůj hlas," hodnotí na webu strany poslanec.

Připomíná prvotní cíle hnutí, které šlo do voleb s cílem zastavit politický marasmus v naší zemi. Obecné referendum a demokracie po vzoru švýcarské konfederace podle poslance jistě oslovilo řadu občanů, kteří viní současnou politickou reprezentaci, že se nemají tak jako v tom Švýcarsku. "A Tomio to přece dokáže, a to bez ohledu na skutečnost, že sociální demokraté dlouhodobě o institut obecného referenda usilovali a usilují. Problém je v tom, že obecné referendum musí mít i svá omezení," podotýká Seďa.

Větším problémem je ale podle něj „zkostnatělost" hnutí z pohledu jejich stanov. "To, že nemají vůbec řešen možný vstup u dalších členů je vůbec věc zajímavá a ukazuje na to, že toto hnutí vzniklo spíše jako „podnikatelský" projekt. Nicméně dalším cílem hnutí byla odvolatelnost všech politiků. Při pohledu na pětiletý funkční mandát předsedy Okamury a praktická nemožnost jeho odvolání, je nutné se ptát, zda proklamace tohoto hnutí nejsou od počátku falešné. Konference je sice nejvyšším orgánem hnutí, ale rozhoduje toliko devět jejich členů. A ze stanov hnutí nezřizuje žádné organizační jednotky. Je nutno se ptát, proč tomu tak ve schválených stanovách tohoto hnutí je. A komu to vyhovuje," udeřil poslanec.

Dalším cílem Hnutí je osobní a trestní odpovědnost politiků. Podle poslance je ale záhadou, že se ze stranické pokladny ztratily desítky milionů korun, které hnutí dostalo za volební výsledek. "Jsem zvědavý, jak dopadne šetření „nezávislé" kontroly. Ono vlastně je zajímavé i složení poslaneckého klubu Úsvitu, kdy ze 14 členů jsou tři členové z Hnutí, tři členové Věcí veřejných, jeden z občanské iniciativy a zbytek jsou bezpartijní. Takže veřejné dělení pomyslného „koláče" bude jistě zajímavé a jsem zvědavý na kopy špinavého prádla, které se zajisté bude prát pod dohledem kamer a médií," vysmívá se.

Povšiml si i dalšího detaily: Obě skupiny nyní tvoří devět členů a podle stanov Hnutí článku IV. odstavci 3, může být z Hnutí člen vyloučen, například proto, jestliže poškodil nebo ohrozil pověst Hnutí. Z tohoto pohledu by potom podle něj museli odejít všichni současní členové.

"Nicméně k tomu nemůže dojít, protože je za prvé nemá kdo vylučovat a za druhé s touto členskou základnou celé hnutí stojí a padá. Napadá mě pouze otázka, jak je možné, že 342 339 občanů volilo toto politické uskupení, protože již v průběhu voleb muselo být každému zřejmé, kam to směřuje. A musím se přitom usmívat, když si vzpomenu na kritiku, se kterou mě častovali tu moji spolustraníci, tu sympatizanti sociální demokracie, proč že ČSSD nešla do vlády s tímto Hnutím, ale s Lidovci. Vždyť Hnutí Úsvit chce zavést také pořádek, na který všichni čekají," dodal Seďa.

Související

Více souvisejících

Hnutí Úsvit přímé demokracie ČSSD Antonín Seďa

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy