Vláda překresluje hranice. O kolik bude Česko menší?

Ministři o změně hranic jednali naposledy na začátku února, přesný výčet nabízených pozemků je ale prozatím tajný. Vláda už před časem jednala se starosty obcí, kterých by se změna hranic mohla dotknout. Veřejně se mluví o katastru obcí Krnov, Vidnava a několika obcí u Frýdlantu.

Vláda sice nabízí státní pozemky, přesto s nimi obce, v jejichž katastru leží, často mají jiné plány. "Na těch pozemcích pracují zemědělci leckdy už desítky let, takže těm to může velmi ublížit. Může to ublížit i samotným obcím," uvedl starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.

Problém vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, které se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků.