Před 25 lety začala "pomlčková válka". Havel chtěl překvapit, tvrdě narazil

Počátkem roku 1990 předložil prezident Václav Havel parlamentu návrh na vypuštění přídavného jména "socialistická" z názvu země.

Návrh Havel předem nekonzultoval s nikým mimo okruh svých spolupracovníků. Podle historika Jiřího Suka se hlava státu obávala, že stále převážně komunistický parlament může mít s vypuštěním adjektiva "socialistická" problém. Havel proto chtěl využít momentu překvapení a poslancům kromě přejmenování státu navrhnout i nový státní znak a vypuštění přívlastku "lidová" z názvu armády.

Havlův plán však narazil na nesouhlas předsednictva Federálního shromáždění, které prezidentovi sdělilo, že návrhy v předložené podobě nelze na stávající schůzi schválit. Historik Suk ale ve své knize Labyrintem revoluce poukazuje i na další možnou příčinu Havlova neúspěchu, kterou byla určitá animozita "osmašedesátníků" v čele parlamentu vůči disidentovi Havlovi.

V diskusi mezi českou a slovenskou politickou reprezentací o novém názvu státu převládaly emoce nad racionálním přístupem. Padaly návrhy jako například Federace České a Slovenské republiky, Československá federativní republika či Republika česko-slovenská. Právě ona pomlčka mezi názvy obou částí federace dala celému sporu název pomlčková válka (podle jazykovědců šlo nicméně o spojovník).

Důvod sporu byl jasný

Pro část Slováků představovala pomlčka, v ideálním případě následovaná přívlastkem slovenská psaným s velkým písmenem na začátku, symbol zrovnoprávnění jejich národa v rámci federace. To však naráželo na odpor části české politické reprezentace, u níž taková podoba vyvolávala nepříjemné asociace s pojmenováním státu z doby takzvané druhé republiky (říjen 1938-březen 1939).

Po řadě dohadů schválili poslanci federálního parlamentu 29. března 1990 název Československá federativní republika, jehož slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika. Toto pracně dohodnuté šalamounské řešení však situaci neuklidnilo. Nespokojena byla zejména slovenská strana, a tak poslanci zasedli 20. dubna znovu. Napodruhé byl výsledkem hlasování název Česká a Slovenská federativní republika. Název sice odporoval pravidlům pravopisu, ve stávající situaci ale musela gramatika ustoupit politice.

Rostoucí napětí ve vztazích mezi politickými reprezentacemi obou národů nakonec vyústilo do pokojného rozdělení federace ke konci roku 1992.

Spolu s Československem zanikl i problém pojmenování země. V poslední době se nicméně objevilo několik návrhů na obnovení značky "Made in CzechoSlovakia", jako marketingového nástroje při podpoře vývozu do vybraných třetích zemí.