Před 25 lety začala "pomlčková válka". Havel chtěl překvapit, tvrdě narazil

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

26. března 2015 10:22, Aktualizováno 26. března 2015 11:07

Slovenská státní vlajka
Slovenská státní vlajka Foto: INT

Praha - Na začátku roku 1990 se začalo řešit nové pojmenování společného státu Čechů a Slováku. Spor o pomlčku rychle přerostl ve "válku" a předznamenal rozpad Československa.

Počátkem roku 1990 předložil prezident Václav Havel parlamentu návrh na vypuštění přídavného jména "socialistická" z názvu země.

Návrh Havel předem nekonzultoval s nikým mimo okruh svých spolupracovníků. Podle historika Jiřího Suka se hlava státu obávala, že stále převážně komunistický parlament může mít s vypuštěním adjektiva "socialistická" problém. Havel proto chtěl využít momentu překvapení a poslancům kromě přejmenování státu navrhnout i nový státní znak a vypuštění přívlastku "lidová" z názvu armády.

Havlův plán však narazil na nesouhlas předsednictva Federálního shromáždění, které prezidentovi sdělilo, že návrhy v předložené podobě nelze na stávající schůzi schválit. Historik Suk ale ve své knize Labyrintem revoluce poukazuje i na další možnou příčinu Havlova neúspěchu, kterou byla určitá animozita "osmašedesátníků" v čele parlamentu vůči disidentovi Havlovi.

V diskusi mezi českou a slovenskou politickou reprezentací o novém názvu státu převládaly emoce nad racionálním přístupem. Padaly návrhy jako například Federace České a Slovenské republiky, Československá federativní republika či Republika česko-slovenská. Právě ona pomlčka mezi názvy obou částí federace dala celému sporu název pomlčková válka (podle jazykovědců šlo nicméně o spojovník).

Důvod sporu byl jasný

Pro část Slováků představovala pomlčka, v ideálním případě následovaná přívlastkem slovenská psaným s velkým písmenem na začátku, symbol zrovnoprávnění jejich národa v rámci federace. To však naráželo na odpor části české politické reprezentace, u níž taková podoba vyvolávala nepříjemné asociace s pojmenováním státu z doby takzvané druhé republiky (říjen 1938-březen 1939).

Po řadě dohadů schválili poslanci federálního parlamentu 29. března 1990 název Československá federativní republika, jehož slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika. Toto pracně dohodnuté šalamounské řešení však situaci neuklidnilo. Nespokojena byla zejména slovenská strana, a tak poslanci zasedli 20. dubna znovu. Napodruhé byl výsledkem hlasování název Česká a Slovenská federativní republika. Název sice odporoval pravidlům pravopisu, ve stávající situaci ale musela gramatika ustoupit politice.

Rostoucí napětí ve vztazích mezi politickými reprezentacemi obou národů nakonec vyústilo do pokojného rozdělení federace ke konci roku 1992.

Spolu s Československem zanikl i problém pojmenování země. V poslední době se nicméně objevilo několik návrhů na obnovení značky "Made in CzechoSlovakia", jako marketingového nástroje při podpoře vývozu do vybraných třetích zemí.

před 12 minutami

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo ,  Václav Havel ,  historie

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 13 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy