Muž, který zklamal. Média komentují úmrtí expremiéra Grosse (†45)

Praha - Včera zemřel expremiér Stanislav Gross, bylo mu pouze 45 let. I této skutečnosti si všímají ve svých komentářích dnešní české deníky.

Mladá fronta Dnes (MfD) zvolila titulek "Muž, který zklamal", Hospodářské noviny v titulku konstatují, že zemřel nejmladší z dosavadních premiérů, E15 si všímá toho, že jde o prvního z porevolučních premiérů, který zemřel. A titulek článku v Lidových novinách zní: "Vzestup. Pád. Pokání"."V pětačtyřiceti se umírat nemá," píše autor textu v deníku E15. To, že Česká republika bude vůbec poprvé v historii truchlit za bývalého premiéra, podle něj připomíná mladost tuzemské demokracie.

Mladá fronta Dnes (MfD) v úvodu svého komentáře poznamenává, že v noci na čtvrtek odešel z tohoto světa muž, který všeho dosáhl dříve, než měl. Soudí, že Gross se při přebírání premiérského úřadu v pouhých čtyřiatřiceti letech ocitl v situaci, "kterou si nepřál, ale nemohl říct ne". Vladimír Špidla, kterého Gross v čele vlády vystřídal, byl podle autora tak slabým premiérem, že nebylo možné ho v čele vlády udržet. "A Gross musel podruhé s maximální nechutí říct: 'Ano'. Jako by už tehdy tušil, že v tomto zdánlivém politickém megaúspěchu je vetknuta i jeho životní tragédie," píše autor.

Komentátor Hospodářských novin (HN) na serveru ihned.cz napsal, že Grossovo jméno se před deseti lety, kdy opouštěl post premiéra i nejvyšší politiku, stalo symbolem úpadku politické kultury. Zejména prý proto, že příběh jeho pádu byl stejný jako celá jeho politická kariéra: rychlý, všeobecně srozumitelný, nekomplikovaný.

Komentátor Lidových novin (LN) se zamýšlí nad tím, zda existuje cosi jako Grossovo politické dědictví. "Nepochybně, českou politiku značně poznamenal. Byl pionýrem v zakládání neblahých trendů," píše. Jako příklad uvádí třeba to, že jako ministr vnitra se Gross "obklopoval normalizačními esenbáky, přičemž kladl důraz na jejich 'profesionalitu'." Současně ale tentýž autor v jiném textu dnešních LN, ve sloupku na první stránce, uvádí, že politikova smrt je momentem uvědomění si, že funkce premiéra je nejen prestižní, ale i zničující.

"Stanislav Gross byl před 25 lety u obnovení české sociální demokracie a zakládal i sociálně demokratickou mládežnickou organizaci MSD. Patnáct let byl výraznou postavou celostátní politiky jako předseda poslaneckého klubu ČSSD, ministr vnitra a nakonec předseda vlády. Je mi líto, že zemřel v pouhých 45 letech a po tak těžké nemoci. Chci vyjádřit upřímnou soustrast jeho manželce, dětem a rodině, pro něž je dnešek nesmírně smutným a těžkým dnem. Budu teď hodně myslet na všechno, co jsme se Stanislavem Grossem v sociální demokracii prožili a také na naše poslední setkání, které se odehrálo před několika týdny," uvedl včera premiér Bohuslav Sobotka.

Členem ČSSD se Gross stal v květnu 1990 a již v září byl v obnovované straně členem jejího předsednictva. Stál u počátků mládežnické organizace sociálně demokratického hnutí; v letech 1991-1994 byl jejím předsedou a první dobu tohoto svého funkčního působení byl současně předsedou Rady mládeže Čech, Moravy a Slezska. V parlamentních volbách r. 1992 se stal poslancem nejprve České národní rady a po zániku československé federace od 1. ledna poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Tuto funkci vykonával po 11 let a vždy patřil k předním osobnostem poslaneckého klubu nejstarší české politické strany. Jeho politická dráha vyvrcholila v na přelomu století, kdy se stal postupně předsedou poslaneckého klubu (1995-2000), ministrem vnitra (2000-2004), statutárním místopředsedou strany (2001-2004), předsedou české vlády (2004-2005) a předsedou České strany sociálně demokratické (březen-září 2005).

"Bolestné okolnosti, které souvisely s nesnadným vývojem po neúspěchu ČSSD v evropských volbách, ovlivnily průběh 32. sjezdu v r. 2005, na němž byl Gross zvolen předsedou strany a posléze vedly k jeho rezignaci na funkci 24. září 2005. Své členství ve straně přerušil 3. května 2011," konstatovala ČSSD na svém webu.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Stanislav Gross ČSSD

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 11 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy