Muž, který zklamal. Média komentují úmrtí expremiéra Grosse (†45)

Mladá fronta Dnes (MfD) zvolila titulek "Muž, který zklamal", Hospodářské noviny v titulku konstatují, že zemřel nejmladší z dosavadních premiérů, E15 si všímá toho, že jde o prvního z porevolučních premiérů, který zemřel. A titulek článku v Lidových novinách zní: "Vzestup. Pád. Pokání"."V pětačtyřiceti se umírat nemá," píše autor textu v deníku E15. To, že Česká republika bude vůbec poprvé v historii truchlit za bývalého premiéra, podle něj připomíná mladost tuzemské demokracie.

Mladá fronta Dnes (MfD) v úvodu svého komentáře poznamenává, že v noci na čtvrtek odešel z tohoto světa muž, který všeho dosáhl dříve, než měl. Soudí, že Gross se při přebírání premiérského úřadu v pouhých čtyřiatřiceti letech ocitl v situaci, "kterou si nepřál, ale nemohl říct ne". Vladimír Špidla, kterého Gross v čele vlády vystřídal, byl podle autora tak slabým premiérem, že nebylo možné ho v čele vlády udržet. "A Gross musel podruhé s maximální nechutí říct: 'Ano'. Jako by už tehdy tušil, že v tomto zdánlivém politickém megaúspěchu je vetknuta i jeho životní tragédie," píše autor.

Komentátor Hospodářských novin (HN) na serveru ihned.cz napsal, že Grossovo jméno se před deseti lety, kdy opouštěl post premiéra i nejvyšší politiku, stalo symbolem úpadku politické kultury. Zejména prý proto, že příběh jeho pádu byl stejný jako celá jeho politická kariéra: rychlý, všeobecně srozumitelný, nekomplikovaný.

Komentátor Lidových novin (LN) se zamýšlí nad tím, zda existuje cosi jako Grossovo politické dědictví. "Nepochybně, českou politiku značně poznamenal. Byl pionýrem v zakládání neblahých trendů," píše. Jako příklad uvádí třeba to, že jako ministr vnitra se Gross "obklopoval normalizačními esenbáky, přičemž kladl důraz na jejich 'profesionalitu'." Současně ale tentýž autor v jiném textu dnešních LN, ve sloupku na první stránce, uvádí, že politikova smrt je momentem uvědomění si, že funkce premiéra je nejen prestižní, ale i zničující.

"Stanislav Gross byl před 25 lety u obnovení české sociální demokracie a zakládal i sociálně demokratickou mládežnickou organizaci MSD. Patnáct let byl výraznou postavou celostátní politiky jako předseda poslaneckého klubu ČSSD, ministr vnitra a nakonec předseda vlády. Je mi líto, že zemřel v pouhých 45 letech a po tak těžké nemoci. Chci vyjádřit upřímnou soustrast jeho manželce, dětem a rodině, pro něž je dnešek nesmírně smutným a těžkým dnem. Budu teď hodně myslet na všechno, co jsme se Stanislavem Grossem v sociální demokracii prožili a také na naše poslední setkání, které se odehrálo před několika týdny," uvedl včera premiér Bohuslav Sobotka.

Členem ČSSD se Gross stal v květnu 1990 a již v září byl v obnovované straně členem jejího předsednictva. Stál u počátků mládežnické organizace sociálně demokratického hnutí; v letech 1991-1994 byl jejím předsedou a první dobu tohoto svého funkčního působení byl současně předsedou Rady mládeže Čech, Moravy a Slezska. V parlamentních volbách r. 1992 se stal poslancem nejprve České národní rady a po zániku československé federace od 1. ledna poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Tuto funkci vykonával po 11 let a vždy patřil k předním osobnostem poslaneckého klubu nejstarší české politické strany. Jeho politická dráha vyvrcholila v na přelomu století, kdy se stal postupně předsedou poslaneckého klubu (1995-2000), ministrem vnitra (2000-2004), statutárním místopředsedou strany (2001-2004), předsedou české vlády (2004-2005) a předsedou České strany sociálně demokratické (březen-září 2005).

"Bolestné okolnosti, které souvisely s nesnadným vývojem po neúspěchu ČSSD v evropských volbách, ovlivnily průběh 32. sjezdu v r. 2005, na němž byl Gross zvolen předsedou strany a posléze vedly k jeho rezignaci na funkci 24. září 2005. Své členství ve straně přerušil 3. května 2011," konstatovala ČSSD na svém webu.