Migrační hrozba: Vláda projedná pozici ČR k plánu Bruselu, obavy má i z Ukrajiny

Brusel navrhuje finančně posílit námořní operace evropské agentury Frontex. Počítá ale také s rozdělováním migrantů podle stanoveného klíče do jiných zemí EU v případě, že někteří členové unie přestanou jejich příval zvládat. Kolik přesně uprchlíků by v takovém případě do Česka přišlo, není zatím jasné. Mohlo by ale jít o tisíce lidí. Komise chce také přesídlit 20.000 lidí mimo EU s nárokem na mezinárodní ochranu v příštích dvou letech do členských států unie. Na ČR by jich připadlo 525.

Podle agentury Reuters chce navíc Evropská komise ve středu navrhnout přerozdělení dalších 40.000 uprchlíků, kteří v současnosti žádají v Itálii a v Řecku o azyl. Pokud by pro Česko platila předběžně uváděná kvóta 2,98 procenta, mělo by se připravit na přijetí 1192 běženců. Údajně chystaný přesun 40.000 lidí se týká uprchlíků zařazených do programu takzvaného přemísťování, tedy pomoci s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v situaci, kdy některé hraniční země unie nejsou s to příval zvládat.

"Program neřeší příčiny dnešních migračních tlaků a není to ani účinný nástroj proti následkům. Samozřejmě se velmi bojíme toho, že tím, že ty nástroje nebudou funkční, tak logickým dalším krokem bude debata o fungování schengenského prostoru a o volném pohybu osob uvnitř Evropské unie," varoval ve čtvrtek na sněmovním evropském výboru Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti.

Výhrady mají i další země střední Evropy, pobaltské republiky, Francie, Španělsko, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko nebo Portugalsko.

Česká vláda prosazuje, aby se EU zaměřila hlavně na řešení příčin migrační vlny v zemích původu a potírání pašování lidí, a trvá na tom, aby u přijímání uprchlíků zůstal zachován princip dobrovolnosti.

Podle prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka by Česká republika v plánech Bruselu také ráda viděla větší pozornost potenciální migrační hrozbě z východu z Ukrajiny, která by se středoevropského prostoru vážně dotkla, a bezpečnostním rizikům spojeným s přílivem uprchlíků do Evropy.

Všechna tato stanoviska by se měla promítnout do rámcové pozice vlády, která stanoví "mantinely" pro jednání českých zástupců na evropské úrovni o této problematice.