Bída v Česku: Počet ghett roste. Žijí v nich Romové, ale i důchodci

Praha - Aktuální analýza společnosti GAC pro ministerstvo práce a sociálních věcí přišla se závažnou skutečností. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob. Ke zhoršení situace přispěla ekonomická krize.

Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. Zatímco před devíti lety jich tam výzkumníci napočítali 18, loni už 61. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát.

Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188.

Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním, ale i senioři. Ti představují sedm procent obyvatel ghett.

Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008 pobývalo kolem 11.000 dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení. Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27.000 osob. V Česku je na 700 ubytoven.

V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z ghett.

Tři čtvrtiny obyvatel ghett, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí.

V rámci relativně uzavřeného ekonomického systému ghett se prosazují lichváři, kteří půjčují peníze na vysoký úrok často bez jakékoliv smlouvy. Jsou integrální součástí ghetta, často v něm žijí v sousedství ostatních lidí. Mají podstatně vyšší životní standard, někdy je lze v ghettu rozpoznat podle vnějších znaků (žijí v rekonstruovaném domě, mají automobil, kvalitní oblečení). Většinou se jedná o celé rodiny až klany vyznačující se značnou fyzickou silou, neformální autoritou a mocenským postavením. V některých případech jsou lichváři dokonce propojení s místní formální mocenskou strukturou. Jejich služby jsou všem lidem v ghettu známé. V Česku existují ghetta, kde klientela lichvářských klanů čítá i polovinu všech obyvatel, uvedl server ceskaghetta.cz.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Alternativa pro Německo je volena v ghettech, ukazují studie. Velkou roli hraje ruská propaganda

Německá tzv. populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) v německých volbách v roce 2017 získala nečekaných 12,6% hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v zemi. Důvodů, proč se jí podařilo dosáhnout takového úspěchu je celá řada. Podle odborníků oslovených stanicí Deustche Welle je jedním z nich velmi silná podpora strany mezi ruskými komunitami v Německu. Nicméně, odborníci upozorňují, že ač ruská propaganda hraje svou roli, nelze vnímat rusky mluvící Němce jako jeden unifikovaný celek.

Více souvisejících

ghetto Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy