1853 uprchlíků do Česka? Brusel má plán

Praha/Brusel - Evropská komise dnes předložila plán na přijetí 20.000 lidí s právem na ochranu, na Česko připadá 525 osob. Doporučení zemím osmadvacítky je realizací záměru oznámeného už před dvěma týdny jako součást tzv. Agendy pro migraci.

Oznámený záměr dnes v Bruselu uvítal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Poznamenal, že EU pomáhá řešit situaci s dramaticky se zvyšujícími počty lidí v pohybu a zároveň dává příklad dalším regionům, které se potýkají s podobnými problémy.

Evropská unie by se podle názoru komise měla jako celek zavázat k přijetí 20.000 lidí a tento počet by byl rozdělen podle přesně definovaného klíče. Členské země, které se na věci rozhodnou účastnit, budou mít nárok na finanční pomoc. Na příští dva roky na program komise vyčlenila 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun).

Spolu s tímto doporučením komise zveřejnila návrh na spuštění krizového mechanismu na pomoc migrační vlnou nejvíce zasažených jižních zemí, tedy Itálie a Řecka. Celkem 40.000 Syřanů a Eritrejců, kteří se většinou přes Středozemní moře dostali do Itálie a Řecka, by si podle dnešního návrhu Evropské komise měla mezi sebe v příštích dvou letech rozdělit většina ostatních zemí EU. Představitelé komise zdůrazňují, že ekonomičtí migranti, i když se na lodích dostanou do jižních států EU, nárok na azyl nemají a budou vraceni zpět domů.

Návrh na pomoc Itálii a Řecku ale ostře odmítá část členů osmadvacítky. Je mezi nimi i Česko, na které by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů. Předseda komise Jean-Claude Juncker odpor komentoval poznámkou, že současnou situaci slova nevyřeší.

"Nejde o slova, jde o činy. A komise navrhuje činy," prohlásil na odpolední tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Panem Ki-Munem. Ten návrhy jednoznačně uvítal a vyzval členské země, aby se navrženou cestou vydaly, kromě jiného prý ukážou směr jiným regionům v potížích.

Dalších 525 osob s nárokem na mezinárodní ochranu by do České republiky mohlo během dvou let přicestovat z území mimo Evropskou unii. Předpokládá to další návrh Evropské komise, kterým je doporučení členským zemím, aby společně slíbily OSN v příštích dvou letech přijmout celkem 20.000 lidí. I v tomto případě konkrétní počty určuje pevně stanovený distribuční klíč.

Celkem by tak ČR mohla přijmout až 1853 lidí, především těch, kteří prchají před válkou a kterým v jejich zemi hrozí smrt. Česko bude moci do výběru konkrétních osob mluvit, u těch přesunutých z Itálie a z Řecka to budou české úřady, které budou o azylu rozhodovat. Komise slibuje na každého takto převzatého člověka jednorázově 6000 eur (asi 160.000 korun).

Reakce české politické scény ale byla jednoznačná. "Kvóty nejsou řešením," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, svůj kritický postoj zopakoval i český prezident Miloš Zeman. Také Slovensko je podle premiéra Roberta Fica proti. Už dříve dávaly svůj nesouhlas najevo také další východoevropské země. Námitky, byť trochu jiného druhu, mají i Španělsko nebo Francie.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy