Dienstbierova pomsta? Přehled ústavních změn dle návrhu vlády

Pravomoci prezidenta

Jmenování guvernéra, viceguvernérů a dalších členů Bankovní rady České národní banky nebude v samostatné pravomoci prezidenta, který stejně jako u soudců Ústavního soudu bude muset získat souhlas Senátu.

Ústavní žalobu na prezidenta bude moci samostatně podávat Senát i Sněmovna. Pro obě komory bude platit, že rozhodnutí o žalobě bude muset podpořit ústavní třípětinová většina. Nyní může ústavní žalobu na prezidenta podat jen Senát se souhlasem Sněmovny, v obou komorách musí pro tento krok hlasovat ústavní třípětinová většina. Návrh zpřísní postih u velezrady. Pokud Ústavní soud rozhodne, že se prezident velezrady dopustil, automaticky úřad ztratí a nebude už moci znovu kandidovat.

Prezident přijde o pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy. Nově bude jen ratifikovat ty mezinárodní smlouvy, které to vyžadují nebo k jejichž ratifikaci je nutný souhlas Parlamentu. Návrh také výslovně stanoví, že vnitřní a zahraniční politiku státu v rámci výkonné moci určuje vláda.

Demise předsedy vlády bude výslovně znamenat pád celého kabinetu. Z ústavy proto vypadne pasáž, podle níž prezident "jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi". Ustanovení bude nově znít, že prezident "jmenuje předsedu vlády, na jeho návrh jmenuje a odvolává ostatní členy vlády".

Prezident nově získá pravomoc jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu bez spolupodpisu předsedy vlády.

V souvislosti s novou úpravou zkrácení funkčního období Sněmovny prezident přijde o pravomoc dolní komoru rozpouštět.

Zkrácení funkčního období Sněmovny. Sněmovna bude moci přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období. Nyní jde o návrh prezidentovi, který na jeho základě dolní komoru rozpouští. Zkrácené funkční období bude moci skončit nejdříve za 90 dnů od rozhodnutí dolní komory. Nové volby se budou muset konat v posledních 30 dnech zkráceného funkčního období. Zavedení těchto termínů má zejména umožnit Parlamentu legislativní činnost v neomezeném rozsahu, tedy přijímání i takových zákonů, které nelze schvalovat jako zákonná opatření Senátu.

Klouzavý mandát. Klouzavý mandát návrh upravuje neslučitelností funkce poslance a člena vlády. V době, po kterou bude poslanec členem vlády, přejde výkon mandátu na náhradníka ze stranické kandidátní listiny. Neslučitelnost funkcí nebude platit mj. pro člena dosluhující vlády v době od začátku nového volebního období do jmenování nového kabinetu a pro člena nové vlády do doby vyslovení důvěry. Náhradník bude skládat poslanecký slib. Na náhradníka i poslance, který nevykonává jako člen vlády mandát, se bude vztahovat ústavní úprava imunity zákonodárců.

Senát. Senát bude mít na posouzení návrhů zákonů 60 dnů od jejich doručení ze Sněmovny místo nynějších 30 dnů.

Proti omezení pravomocí se už postavil prezident Miloš Zeman. Odmítl, aby měl přímo volený prezident méně pravomocí než hlava státu volená parlamentem. Návrh je podle něj Dienstbierova pomsta. "Já chápu pana Dienstbiera jako neúspěšného kandidáta v prezidentských volbách, že provádí jakousi vendetu, a je mi ho líto," prohlásil Zeman.

Vojtěch Filip, šéf KSČM, se vyjádřil podobně a označil omezování prezidentských pravomocí za nelogické. "V tomto případě je to spíše vyřizování si účtů," poznamenal.

S těmito závěry ale nesouhlasí premiér Bohuslav Sobotka: "Důležité změny, které se týkají pravomocí prezidenta republiky, budou účinné až po skončení současného mandátu současného prezidenta republiky. Čili nejde nám o to, abychom zasahovali do jeho pravomocí," řekl.