ÚS se rozzlobil. Část zákona o dotacích byla protiústavní

Rozhodnutí o pozastavení výplaty dotace může mít podle ÚS značný dopad na příjemce peněz. Proto by měl mít možnost bránit se u soudu. Ústavní soudci poukázali také na to, že pro pozastavení již přiznané dotace na zákonem neomezenou dobu postačovala "nekontrolovaná a reálně neomezená" úvaha či pouhá domněnka poskytovatele.

Zákon o rozpočtových pravidlech v minulosti výslovně uváděl, že v případě rozhodnutí o pozastavení dotace je "vyloučeno jeho soudní přezkoumání". Pozastavení připadá v úvahu například v situaci, kdy poskytovatel dotace dospěje k závěru, že příjemce porušil podmínky nebo nerespektoval účel dotace.

Spor má kořeny v roce 2013, kdy ministerstvo školství pozastavilo platby na projekt Centra excelence IT4Innovations. Celkem šlo o 23,4 milionu korun. Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava podala žalobu, Městský soud v Praze ji ale odmítl s odkazem na výjimku obsaženou v zákoně o rozpočtových pravidlech. Následovala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který řízení přerušil a obrátil se na ústavní soudce. Nyní se ke sporu znovu vrátí a je pravděpodobné, že nařídí městskému soudu, aby rozhodl, zda bylo pozastavení oprávněné.

Ústavní soud dospěl k závěru, že pozastavení výplaty části dotace je rozhodnutím, které se hluboce dotýká právní sféry jejího příjemce. Takové opatření může mít pro něj závažný dopad, protože zmařit celý původní záměr, může dokonce vést k neschopnosti splnit závazek, typicky uhradit cenu objednané věci či služby, k němuž se zavázal. Toto pozastavení pak podle ÚS přichází až poté, kdy bylo o poskytnutí dotace i jejích podmínkách státem rozhodnuto.

Podobných sporů podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové existuje více. "V případech, kde řízení ještě nebyla skončena, musí soudy přistoupit k meritornímu soudnímu přezkumu," konstatovala Šimáčková. Nová zákonná úprava platná od letoška možnost soudního přezkoumání výslovně nevylučuje, ani ji však nijak nepopisuje.

"Z toho pro mě vyplývá, že jako každé jiné opatření orgánu veřejné správy zasahující do veřejných subjektivních práv je takovýto postup soudně přezkoumatelný," řekla Šimáčková. Vzhledem k tomu, že dotace často pocházejí z rozpočtu Evropské unie, zabýval se ÚS také kontextem evropského práva. Zavedení soudního přezkoumávání podle nálezu není v rozporu s právem unie. Naopak jeho absence prý mohla být v kolizi s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Listinou základních práv EU.

Nikdo z účastníků řízení se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnil. Tři soudci z patnácti měli na věc jiný názor, konkrétně šlo o Vladimíra Kůrku, Radovana Suchánka a Vladimíra Sládečka.